Hlavní navigace

Dita Chrastilová, ACCA: CFO a hlavní účetní ať hlavně najdou společnou řeč

19. 3. 2012

Sdílet

„Někdy nebývá hlavní účetní CFO konzultován nebo se „vezmou“ čísla předběžná, popřípadě se o skutečném dopadu rozhodnutí na účetní závěrku diskutuje až pozdě,“ říká Dita Chrastilová, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních (KCÚ).

Finanční ředitelé se stávají většinou lidé z řad controllerů. Jak si pak dobře rozumět s hlavní účetní? 

Ve většině případů se na pozici CFO nebo finančního manažera vypracují lidé, kteří svou profesní dráhu začínali v controllingu, popřípadě působili několik let v externím auditu. Účetnictví do oblasti finančního řízení nedílně a nutně patří, dívá se však především do minulosti a teprve dobrá a jasná spolupráce CFO s hlavní účetní zajistí kvalitní a včasné podklady pro strategická rozhodnutí.

 

Dita ChrastilováAnglické názvosloví rozlišuje dva pojmy: bookkeeper a accountant. Jak vnímá toto rozlišení čeština a jak je tomu ve vztahu práce k hlavní účetní? 

Čeština bohužel jasně mezi pojmy řadový účetní ve smyslu účtování řady stejných nebo podobných účetních případů nebo dokladů oproti profesní účetní ve smyslu odborníka, který je kvalifikován pro sestavení účetní závěrky a řešení složitých účetních případů, nerozlišuje. Obecně se spíše rozšířil právě pojem hlavní účetní jako rozlišení oproti účetní.

 

Kdo je tedy „hlavní účetní“ a jaké předpoklady by měl/a mít? 

Dobrý/á hlavní účetní je partnerem CFO, který správně, spolehlivě a hlavně srozumitelně předá informace o aktuální účetní závěrce a je schopný v jednání o plánovaných především investičních rozhodnutích posoudit dopad na účetní závěrku a alespoň hrubě odhadnout dopad daňový, popřípadě s rozhodnutím spojená daňová témata a rizika. Hlavní účetní by měl/a být zcela jistě přizván/a k jednání o zásadních rozhodnutích a informován svým/svou CFO o záměrech společnosti nebo investorů. Kvalita hlavní účetní se projeví v tom, že upozorní, že si všímá toho, co „proteče“ účetnictvím, a má v hlavě jasnou představu o tom, jestli celý finanční obrázek o společnosti, především ve vztahu dění v ní, u odběratelů a dodavatelů, dává smysl.

 

Jaká je situace na trhu práce hlavních účetních? 

Postavení kvalifikovaných, jazykově vybavených profesních účetních s několika lety praxe na trhu práce je stabilně velmi dobré a příliš se v čase nemění, a to ani v době recese. I dnes, kdy je obecně na trhu práce vyšší nabídka než poptávka, je velmi obtížné najít, a především získat kvalitní hlavní účetní.

 

Podle čeho tedy kvalitní hlavní účetní vybírat? 

Finanční ředitelé se někdy při výběru až příliš zaměřují na odbornou znalost a zkušenost s určitým účetním systémem, popřípadě na zkušenost přímo z daného oboru. Důležité a často opomíjené je, jak je člověk na této pozici zvyklý nebo nezvyklý komunikovat a podílet se na přípravě rozhodování ve společnosti.

Každý CFO kývne na to, že aby mohl udělat dobré rozhodnutí, potřebuje co nejlepší vstupní informace. V praxi ale i přesto dochází k tomu, že hlavní účetní není konzultován nebo se „vezmou“ čísla předběžná, popřípadě se o skutečném dopadu rozhodnutí na účetní závěrku diskutuje až pozdě. CFO si bude rozumět s hlavní účetní, když bude komunikace mezi nimi včasná, jasná, otevřená a založená na stejném cíli a přístupu k riziku, a to bez ohledu na provázanost nebo nenávaznost informačního systému a standardy, podle kterých se vykazuje.

Pokud bude CFO primárně sledovat výsledek a bude mít domluveno s hlavní účetní, že ho upozorní v případě, že se zásadním způsobem pohne rozvaha, tak je to v pořádku. Pokud bude CFO sledovat výsledek a nebude naslouchat hlavní účetní s upozorněním na to, že například v zásobách musí být nutně něco špatně, pak to bude problém nejen pro společnost, ale nebude fungovat ani další komunikace mezi nimi.

 

A co v případě, že se společnost nebo nadnárodní skupina rozhodne celou účetní agendu outsourcovat? 

I na straně poskytovatelů účetních služeb musí být profesionálové, v tom není zásadní rozdíl, jestli CFO jedná s interní nebo externí hlavní účetní. U externího řešení je zásadní zajištění toku informací tak, aby CFO měl přístup k informacím, které potřebuje, a to ve vhodné úrovni podrobnosti pro daný účel, i když jejich zpracování provádí externí účetní. I v tomto případě je nesmírně důležité, aby před významnými rozhodnutími byly konzultovány účetní a daňové dopady.

 

Mluvíte od daňových dopadech, jak vnímáte vztah účetnictví a daní? 

Všeobecně platí, že se od profesních účetních očekává alespoň dobrá orientační znalost daňové problematiky, především v oblasti DPH. I profesní vzdělávání účetních tuto problematiku zahrnuje. Pokud jde pak o specifická témata, návrh daňové optimalizace nebo mezinárodní přesah, měla by být nastavena spolupráce s daňovým poradcem. V těchto případech nejde pouze o znalosti a zkušenosti, ale samozřejmě i o profesní odpovědnost. Za účetní výkazy je odpovědný statutární orgán, zatímco odpovědnost daňových poradců se řídí vlastními pravidly. CFO by si měl i v této souvislosti uvědomit význam kvalitní účetní respektive rizika spojená se spoluprácí s nedostatečně kvalifikovaným zaměstnancem.

 

Zastupujete Komoru certifikovaných účetních, je členství k této Komoře zárukou toho, že CFO spolupracuje s kvalitní hlavní účetní? 

Komora certifikovaných účetních je profesní organizací, do které mohou vstoupit absolventi českého systému certifikace a absolventi zahraničních účetních certifikací, které odpovídají standardům Mezinárodní federace účetních, z těch je u nás nejznámější ACCA (Asociace profesních účetních). Česká certifikace probíhá pod Svazem účetních. Profesní vzdělávání účetních je v postatě reprezentantem duálního systému vzdělávání při zaměstnání, probíhá současně s výkonem povolání a součástí získání certifikátu není „pouze“ složení zkoušek, ale i prokázání odpovídající odborné praxe. Absolvování systému certifikace v celém rozsahu není jednoduchou záležitostí, trvá kolem tří let a není „levnou“ záležitostí. Lidé, kteří do tohoto systému vstupují, mají zájem na sobě profesně pracovat a investují do sebe. Po získání certifikátu vstupují do profesní komory, která jim dává nejen příležitost, ale dokonce povinnost dále se kontinuálně profesně vzdělávat, dodržovat profesní etiku a poskytuje jim příležitost setkávat se v profesním kruhu, diskutovat a projevit názor (Komora je přes Svaz účetních zastoupena v Národní účetní radě). CFO i personalisté ještě stále absolvování tohoto systému nevnímají jako konkurenční výhodu, ale trend jde jasně tímto směrem. Ono totiž nejde jen o „absolvování“, ale o to, že tito lidé na sobě pracují a udržují kontakt s dalšími odborníky. Bylo by troufalé tvrdit, že členství v Komoře je stoprocentní zárukou kvality, na druhou stranu, Komora je institucí, kam lze v případě problémů zavolat a i to je určitou zárukou kvality.

 

CS24

Ilustrační foto: © ArTo - Fotolia.com

 

Byl pro vás článek přínosný?