Dohody o provedení práce – práce kvapná málo platná!
Přestože žijeme v turbulentní době, novely zákonů by neměly být šité horkou jehlou na poslední chvíli bez řádného vnějšího připomínkového řízení. Ukázkovým příkladem tohoto nešvaru je novela zákona o nemocenském pojištění, která byla součástí konsolidačního balíčku a která měla změnit pravidla hry pro odvod pojistného na sociální zabezpečení v případě dohod o provedení práce. Záměrně zmiňujeme jen odvody pojistného na sociální zabezpečení, protože se zapomnělo, že případné změny by měly být také zohledněny i v odvodech pojistného na zdravotní pojištění. To by nebyl jediný přešlap, samotná právní úprava zohledňující kumulativní limit pro odvod pojistného ve výši 40 % průměrné mzdy ze všech dohod, v případě, kdy by zaměstnanec měl podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů, by byla nejen pro zaměstnavatele a státní správu velmi obtížně spravovatelná, ale i neúměrně administrativně zatěžující. Proto tato novela bude mít pravděpodobně jepičí život, přestože je již od 1. ledna 2024 platná. V současné době běží legislativním procesem další novela zákona o nemocenském pojištění, která ale už nebude návratem k původnímu stavu.
Nulová spotřební daň na tiché víno je druhá, bronz berou zmatky kolem zavírání obchodů na státní svátky
Třetí místo v hlasování veřejnosti získaly zmatky kolem toho, ve které svátky bude v obchodech zavřeno. V říjnu 2016 nabyl účinnosti zákon o prodejní době v maloobchodě, jehož hlavním záměrem je upravit prodejní dobu v maloobchodě tak, aby byl v prodejnách nad 200 m2 stanoven zákaz prodeje ve vyjmenované svátky a omezena prodejní doba na Štědrý den. Zákon nařizuje obchodníkům s plochou prodejny nad 200 metrů čtverečních, aby v 7 ze 14 státních svátků měli zavřeno. Jde o absurdní situaci, kdy v podstatě existují státní svátky dvou kategorií. Zákon by však měl být srozumitelný každému a snadno aplikovatelný. Jedině pak se neobchází a snadněji se vymáhá. Zatímco na Velký pátek si v Česku nakoupíte, o pár dnů později, na Velikonoční pondělí zůstávají obchody nad 200 m čtverečních zavřené.
Absurdita roku je populární anketa, jejímž cílem je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům. Vyhlašování anticeny má přispět ke kultivaci tuzemského podnikatelského prostředí. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek. Absurdní předpisy nominuje veřejnost z řady podnikatelů, různých oborových asociací a svazů a cechů. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v online hlasování.
Zlatým paragrafem 2024 je dorovnávací daň
V ČR byl schválen návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Česko tak získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem a ročně dvě až pět miliard korun do rozpočtu navíc. Skupina G-20 bezmála před dvěma lety posvětila minimální podnikovou daň ve výši alespoň patnácti procent (dorovnávací daň), které budou muset čelit nadnárodní podniky. Ty dosud využívaly daňové ráje – například země typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost. Minimální podniková daň ve výši alespoň patnácti procent má podle svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající stav, kdy se jednotlivé země předháněly v postupném snižování korporátní daně. A činily tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory. Nová mezinárodní podniková daň staví na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. Jednotlivé signatářské země (je jich více než 130), včetně ČR, budou moci vybírat daň nad rámec této sazby, takzvanou dorovnávací daň.
Pozitivní hodnocení získává také novelizace stavební legislativy a zrušení papírových kolků
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR deklarovalo hlavní cíle nového stavebního zákona jako zrychlení řízení, zjednodušení řízení – jedno řízení o povolení záměru místo různých typů řízení (územní souhlas, ohlášení, společné povolení atd.) a pro různé části záměru (samotná hlavní stavba vs. vodoprávní řízení jako kanalizace a ČOV vs. dopravní řešení), koncentrace a integrace procesu povolení záměru do jednoho místa – namísto obíhání dotčených orgánů stavebníkem si má stavební úřad sám vyžádat potřebná stanoviska a vyjádření a digitalizace výkonu státní správy v oblasti stavebního řízení a územního plánování – konec shánění papírů, vše prostřednictvím Portálu stavebníka a v elektronickém správním spisu. Stavebník podá žádost a vidí průběžný stav jejího zpracování. Zde se mají podávat i žádosti o vyjádření vlastníkům veřejné infrastruktury a probíhat veškerá komunikace s dotčenými orgány státní správy.
Pokud jde o využití kolkových známek a příjmy z jejich prodeje, ty mají dlouhodobě sestupný trend. S existencí kolkových známek je spjata i řada negativ. Za zmínku stojí zejména náklady spojené se zajištěním distribuce kolkových známek nebo skutečnost, že kolkové známky mohou být předmětem těžko odhalitelné trestné činnosti či nekalých praktik, což v obou případech významně snižuje reálný příjem státu. Opatření v podobě zrušení kolkových známek přispěje k posílení bezhotovostní úhrady dotčených peněžitých plnění a současně k eliminaci nákladů státu za distribuci kolkových známek.
Zlatý paragraf je anketa, která již několik let doprovází vyhlašování Absurdity roku. Oceňuje konkrétní aktivitu veřejné správy, která má za cíl pomáhat českému podnikání a je příkladnou aktivitou v této oblasti. Může se jednat o nově přijatý zákon, nařízení, vyhlášku, ale i návrh, snahu nebo vizi, jak podnikatelům zjednodušit život. Svůj tip mohou zaslat sami podnikatelé, odborné svazy a instituce, ale i široká veřejnost. O vítězi rozhodne v hlasování veřejnost.
