Hlavní navigace

Čeští manažeři se bojí Asie kvůli obavám ze ztráty konkurenceschopnosti

27. 10. 2013

Sdílet

 Autor: © chungking - Fotolia.com
Zatímco 64 % společností ze severozápadní Evropy očekává silný ekonomický růst již v roce 2014, 71 % českých manažerů se domnívá, že růst v jejich zemi přijde až v roce 2015. Podobně jako v ostatních zemích se většina českých podniků domnívá, že ČR v následujících letech ztratí část své konkurenceschopnosti vůči Asii (73 %) a Jižní Americe (53 %).

Za hlavní opatření ke zlepšení konkurenceschopnosti jsou považovány investice do infrastruktury, flexibilní trh práce a snižování rozpočtových deficitů. Na rozdíl od ostatních regionů jsou české společnosti skeptické ohledně očekávaného vývoje tržeb v roce 2014, pouze 34 % z nich věří v růst tržeb vyšší než 5 %, 52 % naopak očekává stagnaci. Přestože je restrukturalizace vnímána jako průběžný proces, čeští manažeři k ní přistupují s nejnižší intenzitou ze všech zúčastněných zemí. Snižování nákladů a prorůstové iniciativy jsou stále nejdůležitějšími restrukturalizačními opatřeními. České podniky vnímají pozitivně svou likviditní pozici – pouhá 2 % respondentů očekává nedostatek finančních prostředků v roce 2014. Jediným regionem, kde problémy s likviditou přetrvávají, je jihozápadní Evropa.

 

Český lev se probouzí, ale je ještě zmámený 

Česká ekonomika se po dlouhých měsících dostala z recese. Přestože se pro celý rok 2013 očekává mírně záporná hodnota hospodářského růstu (-0,4 %), do budoucnosti se společnosti dívají se stále větším optimismem. Pro rok 2014 sice ještě 71 % respondentů očekává spíše stagnaci, o rok později však ten samý podíl respondentů predikuje návrat k silnému ekonomickému růstu. Na severozápad od našich hranic jsou společnosti optimističtější, 64 % jich očekává silný růst již v příštím roce. To je jeden ze závěrů nové mezinárodní studie společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Zúčastnilo se jí 500 top manažerů z různých odvětví napříč Evropou a jejím cílem bylo poznat, jakým způsobem manažeři vnímají konkurenceschopnost svých podniků v dlouhodobém horizontu a jaká opatření považují za nejdůležitější k zastavení zhoršující se konkurenceschopnosti evropské ekonomiky jako celku. 

 

Snížit vládní deficity nechť je představou obsedantní

Z hlediska konkurenceschopnosti nejsou vyhlídky české ekonomiky zrovna růžové. Většina respondentů z ČR se domnívá, že si české podniky v konkurenceschopnosti v následujících letech pohorší, a to zejména vůči konkurentům z Asie (73 %), ale také z Jižní Ameriky (53 %). V tomto očekávání ale čeští manažeři nejsou osamoceni, podobně pesimisticky smýšlí velké množství společností napříč Evropou. České podniky vidí svou budoucí konkurenceschopnost optimisticky pouze v porovnání se zbytkem Evropy. 

„Aby nadále neztrácely svou konkurenceschopnost, měly by evropské země investovat do opatření, která konkurenceschopnost posilují, zejména do infrastruktury a pružnějších trhů práce. Kromě toho by se měly evropské vlády zasadit o stabilitu vnitřního trhu EU, který je pro mnoho českých i evropských společností často klíčovým exportním trhem,“ říká Rupert Petry, Managing Partner pro region střední Evropy v Roland Berger Strategy Consultants. Snižování vládních deficitů vnímají respondenti v České republice jako třetí nejpodstatnější opatření na podporu konkurenceschopnosti, v regionu severozápadní Evropy je to však pro společnosti priorita číslo jedna.

 

České podniky nevěří v růst tržeb v roce 2014

Zatímco 80 % společností v severozápadní a jihozápadní Evropě očekává růst tržeb již v roce 2014, čeští manažeři očekávají příští rok ještě stagnaci a jsou dokonce pesimističtější než v loňském ročníku studie. Pouze 34% respondentů v ČR věří v růst tržeb vyšší než 5 % v roce 2014, celých 52 % se kloní pro příští rok spíše ke stagnujícím tržbám. Růst se má dostavit až v roce 2015 s celkovým oživením ekonomiky. 

Na podporu růstu plánuje většina českých respondentů investice do domácího regionu střední Evropy a Ruska, zatímco západoevropské společnosti plánují růst zejména na rychle se rozvíjejících trzích v Asii a Latinské Americe. Bez ohledu na regionální expanzi jsou za hlavní potenciální brzdy růstu považovány nedostatek kvalifikovaných pracovních sil (49 % respondentů), neochota managementu a vlastníků podstupovat riziko (48 %) a nedostatečná poptávka na evropském trhu (44 %).

 

Restrukturalizace je vnímána jako průběžný proces 

Očekávání vysoké volatility prostředí mezi českými i evropskými manažery přetrvává. 56 % z nich se domnívá, že ekonomické prostředí bude vysoce volatilní i v roce 2014, což je mírný pokles oproti 65 % v roce 2013. V důsledku toho 60 % českých podniků využívá při svém plánování scénářů a 86 % je přesvědčeno, že restrukturalizace je neustálý a nikdy nekončící proces. V porovnání s ostatními zeměmi však čeští manažeři přistupují k restrukturalizaci s nejnižší intenzitou – pouze 50 % zmiňuje důkladnou restrukturalizaci jako svou prioritu oproti 65 % a více v ostatních regionech. Nejčastějšími restrukturalizačními opatřeními zůstávají snižování nákladů a zvyšování efektivity (73 %), prorůstové iniciativy (66 %) a změny strategie a obchodního modelu (64 %). 

Aby tato opatření skutečně zafungovala, je podle respondentů potřeba především aktivní podpora managementu (86 %) a otevřená komunikace cílů a dosažených výsledků (74 %). Tyto předpoklady ale podle Rolanda Zsilinszkého z pražské kanceláře Roland Berger Strategy Consultants nejsou dostatečné. „Pokud by se měla ekonomická situace nadále zhoršovat, jediné společnosti, které se z krize dostanou beze šrámů, budou ty s konkurenceschopnými produkty, vysokou profitabilitou, zdravou mírou zadlužení a vysokou likviditou“.

 

Financování prostřednictvím pracovního kapitálu 

Očekávání evropských manažerů ohledně budoucí situace s likviditou se výrazně liší. Zatímco společnosti z jihozápadní Evropy vidí svou situaci kriticky, v ostatních regionech se problémy neočekávají. Například v České republice očekávají v roce 2014 potíže s likviditou pouhá 2 % respondentů a podobně je tomu i v severozápadní Evropě. Jako zdroj potřebných finančních prostředků uvádějí respondenti nejčastěji interní zdroje (69 %), následované bankovními úvěry (39 %). Severozápadní Evropa je jediným regionem, kde se očekává, že důležitou roli při financování budou hrát i investoři, a to jak stávající, tak i zcela noví.

 

 

Celá studie je ke stažení na www.rolandberger.cz

CS24

 

 

Byl pro vás článek přínosný?