Hlavní navigace

Gartner představil předpovědi pro IT organizace a uživatele pro rok 2023 a další léta

9. 11. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Top předpovědi Gartneru už tradičně zkoumají, jak a proč by lídři odpovědní za byznys a technologie měli revidovat své plány, využít nové příležitosti a proměnit nejistotu v jistotu. Evropskému publiku je představil na konferenci Gartner IT Symposium/Xpo v Barceloně význačný viceprezident výzkumu Gartneru Daryl Plummer.

„Nejistota s sebou nese stejně velká rizika i příležitosti,“ říká Daryl Plummer, význačný analytik a viceprezident společnosti Gartner. „Klíčem k uskutečnění těchto příležitostí je přehodnocení dosavadních představ – zejména těch, jež mají kořeny v předdigitální minulosti a týkají se způsobu práce, vývoje vztahů mezi zákazníky a firmami i dalšího směřování současných trendů. Pohodlí neměnnosti škodí rozvoji každé organizace, která se snaží stát lídrem v moderním digitálním světě plném nepoznaného. Letošní předpovědi poskytují exekutivním lídrům základ pro to, aby se chopili nejistoty, zpochybnili dosavadní způsob uvažování, změnili veškerá očekávání a zároveň si zachovali dynamiku postupu vpřed.“

Nepřehlédnutelné metaverzum

Do roku 2027 budou plně virtuální pracovní prostory představovat třicet procent nárůstu investic podniků do technologií metavesmíru – metaverza, a „promění“ tak současnou podobu kanceláře a kancelářské práce.

Vzhledem k tomu, že zaměstnanci budou i nadále toužit po flexibilnějších pracovních scénářích, budou vznikat virtuální pracovní prostory v metaverzech, jež umožní nové, pohlcující pojetí práce. Plně virtuální pracovní prostory – metavesmíry či metaverza – jsou počítačem generovaná prostředí, kde se mohou setkávat skupiny zaměstnanců pomocí osobních avatarů nebo hologramů.

„Současní dodavatelé konferenčních řešení budou muset nabídnout technologie metaverza a virtuálních pracovních prostor, jinak riskují, že přestanou být konkurenceschopní,“ řekl Plummer. „Virtuální pracovní prostory přinášejí stejnou úsporu nákladů a času jako videokonference, navíc s výhodami lepší interakce, spolupráce a propojení.“

Úspory energie na dohled

Do roku 2025 by bez udržitelných postupů v oblasti umělé inteligence (AI) spotřebovala AI více energie než lidská pracovní síla, což by mělo nepříznivý dopad na životní prostředí.

S tím, jak se AI stává stále rozšířenější a vyžaduje složitější modely strojového učení (ML), spotřebovává více dat, výpočetních zdrojů a energie. Pokud se současné postupy při nasazování AI nezmění, může energie potřebná pro trénink modelů a související ukládání a zpracování dat do roku 2030 představovat až 3,5 % celosvětové spotřeby elektřiny.

S tím, jak si odborníci na umělou inteligenci stále více uvědomují rostoucí energetickou stopu, objevují se nové udržitelné postupy v oblasti umělé inteligence, jako je používání specializovaného hardwaru ke snížení spotřeby energie, energeticky efektivní kódování, transferové učení, techniky malých dat, sdružené (federované) učení a další.

„AI nabízí obrovský potenciál z hlediska zvýšení provozní efektivity a udržitelnosti, který daleko převyšuje její vlastní energetickou stopu,“ řekl Plummer. „Za předpokladu, že bude aplikována všestranněji a efektivněji než dnes, by AI mohla snížit celosvětové emise CO2 o pět až deset procent.“

Občanské odepření služby

Do roku 2026 se nejrychleji rostoucí formou protestu stanou útoky typu CDoS (Citizen Denial of Service – občanské odepření služby), při nichž lidé využijí pro zastavení provozu služeb své virtuální asistenty.

Formy protestů jsou dnes ve stále větší míře digitální – ať už míří proti podnikům, nebo vládám. Útoky typu CDoS (Citizen Denial-of-Service) (po)vedou spíše obyčejní lidé než hackeři – dít se pak budou prostřednictvím virtuálních asistentů.

Gartner předpovídá, že do roku 2025 se 37 % zákazníků pokusí využít virtuálního asistenta, aby za ně komunikoval se zákaznickým servisem; například tak, že za ně vyčká na lince. Tyto legitimní interakce s využitím virtuálních asistentů připraví půdu pro rozsáhlejší protesty. Do roku 2024 občané poprvé vyřadí z provozu kontaktní centrum společnosti z žebříčku Fortune 500 prostřednictvím útoků typu denial-of-service, které zahájí virtuální asistenti.

Kam směřují ekosystémy

Do roku 2025 dojde ke konsolidaci cloudových ekosystémů o 30 %, takže zákazníci budou mít menší výběr a menší kontrolu nad svým osudem v oblasti softwaru.

Největší poskytovatelé cloudových služeb (CSP) vytvářejí ekosystémy, v nichž společně s preferovanými nezávislými dodavateli softwaru (ISV) nabízejí řadu předem integrovaných a komponovatelných služeb. Ekosystémy CSP skýtají potenciál významného zvýšení produktivity díky zjednodušenému sourcingu, integraci a složitelnosti softwarových komponent. S tím, jak budou ekosystémy CSP postupně dospívat, klesne potřeba nástrojů třetích stran – ISV, protože CSP mohou rychle uvolňovat nové funkce a stát se rychlými šiřiteli inovací díky rychlosti a agilitě cloudového vývoje.

Cloudová řešení

Do roku 2024 se díky partnerstvím se sdílenou, spoluvlastněnou suverenitou, jež budou podporo-vána regulátory, zvýší důvěra organizací v globální cloudové značky, a usnadní se tak pokračování globalizace IT.

S tím, jak se společnost stává stále více globálně propojenou a závislou na digitálních informacích, vzniká více regulací a právních předpisů vyplývajících z touhy ovládat a chránit občany a zajistit trvalou dostupnost kritických služeb. Zejména vlády a jejich regulační orgány zpřísňují pravidla týkající se využívání neregionálních poskytovatelů cloudových služeb pro kritické nebo citlivé úlohy.

„Vzhledem k nedávným geopolitickým událostem a vidině přímého dopadu, který mohou mít sankce na bázi deplatformingu, se vyvíjí poptávka po suverénních (národních, regionálních) cloudových řešeních,“ říká Plummer. „Vlády a regulátoři, již podpoří konkrétní společně vlastněné aktivity a služby poskytovatelů cloudových služeb s lokálními či regionálními partnery, mohou snáze splnit vyšší požadavky na suverenitu a zároveň umožnit pokračující technickou globalizaci.“

Pracovní síla a dialog

Do roku 2025 způsobí „volatilita pracovní síly“ až 40 % organizací významné ztráty, což si vynutí změnu orientace v oblasti talentů z akviziční na odolnostní strategii.

Aktuální výzvy, jako je velká vlna odchodů, vyhoření či tiché odchody, nadále představují pro vedoucí pracovníky v podnicích problém při hledání, získávání, najímání a udržení talentů. V rámci reportingu a zveřejňovaných finančních výsledků budou firmy stále častěji upozorňovat na podstatné strategické změny související s neschopností dál podporovat existující produkty nebo služby či rozvíjet nové příležitosti kvůli problémům s pracovní silou.

„Nestálost pracovních sil má přímý dopad na modely provozu a poskytování služeb v podnicích, což se následně odráží ve finanční výkonnosti,“ uvádí Plummer. „Dialog o odolnosti se musí stát rozhovorem mezi generálními řediteli a představenstvem spíše než interní diskuzí HR oddělení.“

Posun obchodních modelů a Web3

Do roku 2027 se obchodní modely platforem sociálních sítí a médií posunou od „zákazníka jako produktu“ k „platformě jako zákazníkovi“ decentralizované identity prodávané prostřednictvím datových tržišť.

Současné paradigma, kdy uživatelé musejí opakovaně prokazovat svou identitu v rámci online služeb, není efektivní, škálovatelné ani bezpečné. Web3 umožňuje nové standardy decentralizované identity, které přinášejí několik převratných výhod včetně toho, že uživatelé mají větší kontrolu nad tím, které údaje sdílejí, že odpadá nutnost opakovaného prokazování identity napříč službami a jsou podporovány společné autentizační služby.

Zvýšená úloha spekulativních investic

Do roku 2025 se zdvojnásobí podpora spekulativních investic typu moonshot ze strany akcionářů, čímž se stanou životaschopnou růstovou alternativou k tradičním výdajům na výzkum a vývoj.

Aby našli výhody uprostřed nejistoty a nestability, akceptují lídři v jednotlivých odvětvích stále častěji vysoce rizikové technologické investice s málo známou návratností a rizikem neúspěchu, známé jako „moonshot“.

„Úspěšné podniky se naučily, že skutečné riziko, kterému čelí, spočívá v tom, že dělají příliš málo a příliš pozdě. Přijetí antifragilních přístupů, jako jsou moonshoty, umožňuje firmám maximalizovat možnou výhodu v případě otřesů a změn tím, že upraví jejich ochotu riskovat a zvýší toleranci k nezdarům,“ vysvětluje Plummer.

Potírání rozdílů v odměňování mezi muži a ženami

Organizace, které do roku 2025 odstraní zdokumentované rozdíly v odměňování žen a mužů, sníží úbytek žen o 30 %, a klesne tak tlak na nedostatek talentů.

Údaje společnosti Gartner trvale ukazují, že odměňování je hlavním faktorem pro přilákání a udržení talentů, avšak pouze 34 % zaměstnanců se domnívá, že jejich odměňování je spravedlivé. Neexistuje žádná obecně přijímaná metodika pro výpočet spravedlivého odměňování, což pro organizace znamená výzvu identifikovat a zohlednit rozdíly v odměňování žen a mužů. Vzniká trh se softwarovými nástroji, jež nabízejí hodnocení spravedlivého odměňování, a objevují se specializovaní dodavatelé, kteří poskytují více způsobů analýzy a modelování údajů souvisejících se spravedlivým odměňováním.

Upozadění návratnosti investic před kvalitativními zaměstnaneckými ukazateli

Do roku 2025 budou kvalitativní zaměstnanecké ukazatele, jako jsou osobní pohoda, vyhoření a spokojenost se značkou, převažovat nad metrikami typu návratnosti investic (ROI) ve třiceti procentech úspěšných rozhodnutí o růstových investicích.

Investice do opatření, jako jsou osobní pohoda zaměstnanců a zákaznická zkušenost, mohou mít přímou finanční návratnost ve formě růstu tržeb a snižování nákladů. Ještě významnější dopad ale často mohou mít na hodnotu značky, pověst a schopnost získat a udržet si zaměstnance i zákazníky. Tyto ukazatele je obtížné kvantifikovat z hlediska krátkodobých finančních zisků, ale ovlivňují dlouhodobější finanční výsledky, které zvyšují hodnotu podniku.

„Používání tradičních modelů návratnosti investic k rozhodování o nich může diskontovat nebo zcela vyloučit nefinanční přínosy. Organizace, které používají rozsáhlejší přístupy k oceňování, přesunou své investiční zaměření na dlouhodobý růst, disrupci a inovace,“ uzavírá Plummer.