Řada společností si v době ekonomické krize nemůže dovolit nebo ze strategických důvodů nechce investovat finanční i časové prostředky do náročných projektů analýzy a hledání potenciálních inovačních projektů a rozvoje firmy. Pokud však neinovuje, může si svou „osobní ekonomickou krizi“ zažít i v době konjunktury. Právě pro tyto firmy připravilo Jihomoravské inovační centrum v loňském roce – v České republice vůbec poprvé – projekt Inovační akademie. Druhý ročník se otevírá právě teď. O firemních inovacích jsme hovořili s jedním z lektorů profesorem Jánem Košturiakem.
Pokud byste srovnal inovační akademie v Česku a na Slovensku, lišily se potřeby firem, které se v jejich průběhu řešily?
Na Slovensku bylo více firem a méně účastníků. V rámci české akademie jsme se tak mohli více do hloubky věnovat rozboru jednotlivých společností. Rozdíl byl také v tom, že v Čechách bylo více high-tech firem, což může být dáno i vyspělým podnikatelským prostředím Jihomoravského kraje. Na Slovensku je stále hodně firem, které ještě řeší základní problémy výroby a odbytu. Je tam samozřejmě také řada firem z oblasti informatiky, ale nové technologie, jako jsou biotechnologie a další, které v Brně vídávám, na Slovensku v tak velkém rozsahu nejsou.
Na jaké problémy se firmy nejvíce zaměřovaly v rámci svých projektů?
Mým hlavním postřehem z akademií je, že se firmy doposud zabývaly především samy sebou. Znají dobře své procesy, snaží se je stále optimalizovat, umějí také rozvíjet své produkty, vědí, kde mají rezervy. Co však firmám nejvíce chybí, je poznání trhu a zákazníků. Mají svůj produkt, znají proces výroby, ale neznají dobře své zákazníky. Vezměme si například židli. Pokud řešíme, kdo je zákazníkem, odpověď nemůže být „ten, kdo na ní sedí“. Je třeba ptát se: kde na ní sedí, kolik je mu let, co na ní dělá atd. Vyjde z toho segment kanceláří, kin, barů, škol, domácností, které mají své specifické potřeby. Firmy umějí svůj produkt popsat, rozumějí mu, ale nerozumějí zákazníkům. Často neznají jeho problémy a potřeby, nevědí, jak mu produkt dobře nabídnout. Inovace začíná i končí u zákazníka. Musíme nejdříve analyzovat, jakou má zákazník potřebu, kolik peněz chce na produkt vynaložit, jaká je konkurence. Druhou věcí je, že mu firma musí umět výrobek prodat a zákazník musí být ochoten za něj zaplatit.
Překvapil vás někdy výsledek, ke kterému jste se v rámci inovace dopracovali?
Samozřejmě ano, o tom přeci inovace jsou. S jedním zákazníkem v současné době inovujeme prášek na praní. V týmu jsme dlouze řešili a rozebírali jeho vlastnosti. Když jsem ho pak přinesl domů manželce a ona s ním začala prát, posuzovala ho často podle kritérií, která nás překvapila. Pokud se provádějí testy ve firmě, přesně se prášek nadávkuje a testuje se, jak čistí skvrny. Ale žena ho nasype jen tak „od oka“, teplotu vody nastaví stejným způsobem a výsledek nemusí být takový, jaký firma zaručuje. Z toho vyplývá, že poznat chování zákazníka a jeho procesy je velmi důležité, a to firmy bohužel často nedělají.
Stěžejní tedy je, že firmám chybí znalosti z oblasti strategického marketingu?
Pokud se podíváte na potřebu zákazníka, není to často jenom o koupi židle, ale o zařízení hezkého interiéru tak, aby se v něm cítil dobře. Za celkovou potřebu zaplatí daleko více než za jeden výrobek. Většina firem tento potenciál téměř nevyužívá. Nemusí dodávat jen dílčí výrobek, může být dodavatelem celého systému. Může zákazníkovi nabídnout do interiéru například světla, elektroniku atd. Je třeba odbřemenit zákazníka od toho, aby on sám se tím musel zabývat, studovat a organizovat. Problém našich firem je, že každá je na něco specializovaná a zákazník si musí kompletní potřebu seskládat a zrealizovat sám.
Myslíte si, že je to cesta pro všechny firmy? Přeci jenom, pokud se firma specializuje na svůj výrobek, rozšířit až do takové míry segment svého působení – bude to pro ně výhodné?
Firmy nemusejí tolik rozšiřovat sortiment. Spolupracujeme s firmou vyrábějící vzduchotechniku. Vždy budou specialisté na vzduchotechnické systémy. Ale nic jim nebrání v tom, aby komplexně řešily například mikroklima v budovách i za předpokladu, že polovinu z toho budou nakupovat. Jiný příklad: můj přítel profesor, který dlouhou dobu žil v Americe, chtěl postavit v Česku dům. Přišel stavebník, který uměl betonovat, druhý to uměl se dřevem, třetí pracoval se sádrokartonem. Každý se specializoval na něco. A oni chtěli od profesora z Ameriky, aby si to organizoval. Až pak přišla firma z Brna, která vše udělala kompletně. To je právě ona služba, kterou zákazník potřebuje. Nemůžu rozmýšlet způsobem, že zde mám výrobek, který chci prodat, ale musím přemýšlet, jaký má zákazník problém, kolik za to chce zaplatit a jak mu mohu pomoci jeho problém vyřešit. O tom jsou inovace. Neprodáváme produkt, ale řešíme problém zákazníka. Zákazník z průmyslu nechce koupit stroj, on potřebuje vyřešit problém s obráběním.
Jak hodnotíte Inovační akademii, která proběhla vloni v Brně?
Jsem asi ten poslední, kdo by měl projekt hodnotit, stěžejní je, jak Inovační akademii vnímali její účastníci. Osobně jsem byl velmi spokojen s organizací Jihomoravského inovačního centra, které celý projekt zajišťovalo. Také účastníci akademie byli aktivní, zapojovali se do úkolů, dokonce se připravovali i doma mimo semináře. V průběhu akademie se tak ve firmách rozeběhly různé projekty. Největší skupina manažerů byla z firmy TON, kde se také, podle jejich slov, dala řada věci do pohybu. Projektu se účastnil celý management, který ve firmě řeší především operativu. Zde měli manažeři čas systematicky se věnovat inovacím a podívat se na problematiku firmy ze zcela jiného úhlu. Také manažeři z JIC si zde připravovali nové projekty. Z tohoto pohledu jsem byl s akademií spokojen.
Pomohla akademie účastníkům posunout svou firmu i v rámci současné ekonomické recese?
Fakt je, že firmy, které znám, se věnují inovacím, ať už uvnitř nebo vně firmy. A v průběhu krize nepadají a dokážou se udržet na trhu. Některé dokonce přebírají zakázky svých konkurentů a připravují se na budoucnost. Je to díky tomu, že vidí „kousek za roh“, nestěžují si a aktivně budují budoucnost. Inovace znamená vytvářet si udoucnost. Je třeba dívat se na svět jako na příležitost.
V čem vidíte největší přínos inovačních akademií?
Pokud chcete posunout firmu dále, máte na výběr z několika možností. Můžete chodit dva tři roky do školy, něco si nastudovat, a pak se to můžete snažit zužitkovat ve firmě. Jde však o zdlouhavý proces. Nebo si můžete objednat konzultanty do firmy a vytvářet s nimi převratné věci, což je také skvělý model, ale bohužel finančně velmi náročný. Nám se Inovační akademie osvědčila v tom, že je poměrně koncentrovaná, obsahuje principy a postupy, jak vytvářet inovace, obsahuje tabulky, analýzy a používané metody – navíc si vše účastníci vyzkoušejí v praxi. Snažíme se jim vyjít maximálně vstříc, veškeré materiály včetně manuálů a metodik mají k dispozici na CD, případně i v průběhu týdnů mezi jednotlivými setkáními s námi komunikují. Jsme jim k dispozici. Minimum, co musí každý obětovat, jsou dva dny v měsíci, kdy se účastní semináře. V průběhu inovační akademie získají účastníci minimálně dvě věci: projdou si inovační metodikou a vyřeší alespoň část svých problémů. Každé firmě je v rámci akademie poskytnuta počáteční analýza možností jejího rozvoje, což jí ušetří čas, eliminuje případné chyby i zbytečně vynaložené finanční prostředky, a především poskytne návod možného směru rozvoje. Velmi přínosné je také vidět problémy, které řeší jiné firmy. Většina z nás má omezený pohled, kdy se díváme na daný problém jen ze své perspektivy. Manažer z IT firmy má jiný pohled na věc než ředitel nábytkářské nebo strojírenské firmy atd. Firmy tak mají možnost získat reálnou zpětnou vazbu na to, co chtějí dělat a jakou cestou se vydat. Navíc mají k dispozici lektory jako odborné konzultanty po celou dobu trvání akademie de facto on-line. Shrnuto v jedné větě: projdou si zde celým inovačním projektem.
Právě probíhá příjem přihlášek do dalšího ročníku Inovační akademie Jihomoravského inovačního centra. Zprávy z jednotlivých modulů minulého ročníku si lze pročíst zde: http://www.jic.cz/zpravy-z-jednotlivych-modulu. Více informací o připravovaném ročníku: http://www.jic.cz/inovacni-akademie-2010. Uzávěrka přihlášek je 16. 2. 2010.
