Hlavní navigace

Nezaměstnanost jako hlavní důvod zadlužení

6. 10. 2015

Sdílet

Tři pětiny Čechů se domnívají, že nejčastějším důvodem, proč se lidé zadlužují, je ztráta zaměstnání. Oprávněnost jejich obav potvrzují také informace ČSÚ, podle kterých se lidé mohou dostat do závažnějších finančních problémů již po pěti měsících od ztráty zaměstnání.

Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK realizovaného pro společnosti KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK).

 

Nezaměstnanost je podle tří pětin Čechů (61 %) nejčastějším důvodem, proč se lidé dostávají do finančních problémů a zadlužují se. Jsou o tom přesvědčeny zejména ženy, obyvatelé menších měst a lidé s nižšími finančními příjmy na osobu – tedy skupiny osob, které by z hlediska závislosti na svých příjmech doplatily na ztrátu zaměstnání pravděpodobně nejvíce.

Jejich obavy jsou přitom oprávněné. Podle aktuálních průzkumů ČSÚ dosahuje průměrná čistá měsíční mzda výše 21 900 Kč. Průměrné čisté měsíční výdaje přitom činí 10 100 Kč. Kdyby zaměstnanec ve středním věku přišel o práci1, nebyl by schopen finančním příspěvkem přiděleným v nezaměstnanosti pokrýt své měsíční výdaje již po pěti měsících od ztráty zaměstnání a dostal by se tak do složitých finančních problémů. Ty by mohl následně řešit – a v praxi také často řeší – právě prostřednictvím půjček.

 

„Nezaměstnanost představuje složitou životní situaci, kdy dochází k výpadku hlavního zdroje finančních prostředků v rámci rozpočtu jednotlivce či celé domácnosti. Najít nové zaměstnání není obvyklé snadné ani rychlé, proto je důležité si průběžně vytvářet finanční rezervy, ideálně ve výši alespoň tří měsíčních platů,” uvádní Markéta Fixová ze společnosti KRUK.

Při ztrátě zaměstnání je český spotřebitel schopen z příspěvků v nezaměstnanosti splatit pouze čtvrtinu průměrného dluhu.

soutez_casestudy

 

Vedle rizika zadlužení komplikuje ztráta zaměstnání také splacení již existujícího dluhu. Zaměstnané zadlužené osoby s průměrnou čistou mzdou byly schopny v loňském roce měsíčně ušetřit finanční částku ve výši 11 800 Kč a splatit tak průměrný dluh ve výši 41 000 Kč již během čtyř měsíců. Pokud by ovšem zaměstnanec přišel o práci, byl by schopen splatit z ušetřené částky (rozdíl mezi měsíčními příspěvky v nezaměstnanosti a průměrnými měsíčním výdaji) pouze čtvrtinu svého dluhu (24 %). Na zbývající část by mu již nezbyly finanční prostředky.

Byl pro vás článek přínosný?