Rok 2021 zahájí rekordní podporu českých podniků

Jak jsou na tom dnes české firmy,  splnila se jejich nepříznivá očekávání?

Poslední půlrok byl ve znamení krize likvidity a řada podniků měla potíže, naštěstí očekávání byla horší, než jaká se ukázala realita. Vidíme to na úvěrových programech COVID III a COVID Plus, jejichž čerpání je oproti předpokladům výrazně nižší. Podniky totiž měly rezervy, do kterých si mohly sáhnout. Až potud je to dobrá zpráva o stavu české ekonomiky.
Ale řada věcí se teprve ukáže, skončilo vládní moratorium a zřejmě uvidíme druhou fázi likvidní krize. Doposud mohly některé firmy na provoz využít prostředky původně určené na jiné účely, například na splácení úvěrů nebo na investice.

Ekonomika se oživila a v následujícím půlroce až roce je firmám potřeba pomoci především s nastartováním investic, protože ty jsou pro budoucnost zásadní. Na tom je naštěstí všeobecná shoda, i vláda hodlá napřít veškeré svoje úsilí a investice podniků podpořit. Vidíme to i my, firmy u nás poptávají především pomoc právě v této oblasti. Ozývají se i ti, kteří v minulosti dotacemi na investice možná trochu opovrhovali.

Myslíte, že podnikům jejich dřívější investiční apetit zůstane? Přece jen nás čeká nelehká budoucnost a v těžkých časech bývají nové investice mezi prvními kandidáty na škrty…

Zatím to naštěstí nepozorujeme. Ze stovky aktivních poradenských mandátů nám v době krize odřekli přípravu projektu jen dva klienti. Firmy věří v budoucnost, investiční projekty nerušily, jen je odložily v čase. Dnes se k nim začínají vracet a hledají možnosti, jak je podpořit z nějakého dotačního programu.

Mají šanci to stihnout, když koncem roku už končí současné programovací období?

Naštěstí je ještě stále několik výzev ze závěru roku, pro něž bude možné podávat žádosti ještě v prvních měsících roku 2021. Pro kategorii MSP, tedy pro malé a střední podniky, je tu od 2. prosince aktivní zajímavá výzva programu „Technologie – Průmysl 4.0“. Ta by teoreticky mohla trvat až do 2. března 2021, ale očekávám vysoký zájem, který by tento termín mohl ohrozit. Pokud totiž ještě před tímto datem dojde ke dvojnásobnému překročení alokace, bude výzva ukončena.

Další zajímavou příležitostí je poslední výzva programu „Úspory energie“, která byla vyhlášena 24. listopadu. Příjem žádostí poběží až do 30. dubna 2021 a k dispozici bude jedna miliarda korun.

Zcela nová výzva, která bude zaměřená na podporu EPC projektů, se bude jmenovat „Úspory energie s EPC“. Umožní firmám získat dotaci i na projekty s garantovanou úsporou energie a financované metodou postoupení pohledávky. Výzva byla vyhlášena také 24. listopadu a příjem žádostí bude trvat do konce března 2021. Startovní alokace je 500 milionů korun Kč, která ale může být v případě velké poptávky navýšena. Tato výzva bude otevřena jak pro MSP, tak i pro kategorii velkých podniků.

Další novinkou bude výzva „Digitální podnik“, určená opět pro MSP. Termín vyhlášení výzvy se v tuto chvíli řeší. Znovu očekáváme velký zájem, a proto doporučujeme podat žádost co nejdříve. I zde totiž může být příjem žádostí zastaven při dosažení dvojnásobku alokace a garantovaných pro příjem bude pouze prvních čtrnáct dní stejně jako u programu Technologie. Cílem této výzvy je podpořit konkurenceschopnost malých a středních podniků působících na českých trzích, a to prostřednictvím podpory nákupu a zavádění nových nevýrobních digitálních technologií. Jde o technologie, které mohou pomoci zajistit zásadní změnu výrobního postupu, rozšíření kapacity existující provozovny nebo rozšíření výrobního sortimentu. Podpořena tak bude digitální transformace firem, automatizace výroby, digitalizace dat nebo efektivnější propojení a řízení firemních procesů.

Jak se banky staví v současné situaci k financování investic? Neobávají se nárůstu nesplácených úvěrů?

Situace, kdy nikdo neví, co bude zítra, je samozřejmě obtížná i pro finanční instituce. Pro banky je totiž složitější odhadnout situaci a míru rizika v horizontu třeba jen jednoho nebo dvou let. Dotace jsou totiž nástrojem, který se uplatní až dodatečně, nejprve musíte investovat. A protože Česká republika se nezapojila do Evropského garančního fondu, potřebujeme nástroj, který bankám uvolní ruce.

Česká bankovní asociace se proto snaží s ministerstvem průmyslu a obchodu vyjednat nový záruční program „COVID Invest“, který by měl dát bankám nějakou jistotu a umožnit jim významnější podporu investic. Tento program by měl fungovat podobně jako EIF InnovFin z evropských zdrojů, tedy poskytovat záruku za investiční úvěry. Míra ručení by měla být ve výši 90 %  pro firmy do 250 zaměstnanců a 80 % pro společnosti od 250 do 500 zaměstnanců na jedno IČ. Program by měl běžet decentralizovaně, banky by měly samy zařazovat do portfolia jednotlivé úvěry, které by stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky garantoval. 

Každá nová investice obvykle s sebou nese i související provozní náklady, a dobrou zprávou proto je, že Evropská komise svým nedávným rozhodnutím, tedy konkrétně prodloužením dočasného rámce pro státní pomoc, umožnila čerpání programu COVID III do poloviny roku 2021. Program COVID III poskytuje záruky za provozní financování firem do 500 zaměstnanců v objemu až 50 milionů korun.

Kdy by mohl být program COVID Invest reálně k dispozici?

Zájmem státu i bank je, aby začal fungovat během prvních měsíců roku 2021. S ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem financí jsou základní obrysy v podstatě dohodnuté. Zákon o státní záruce, který umožní vznik programu COVID Invest, byl v parlamentu již novelizován, právní základy pro vznik programu jsou tedy položené.

Hodně se mluvilo o tom, že české podniky budou podpořené i investičními pobídkami, jaká je tam situace?

Problém je, že nejde o tak pružný nástroj, jak bychom v nynější turbulentní době potřebovali. Ještě v roce 2019 bylo cílem pobídek zajistit zaměstnanost, a to v situaci, kdy se naopak v ekonomice nedostávalo pracovních sil, byla v podstatě kontraproduktivní podmínka. V září loňského roku byl zákon o investičních pobídkách novelizován a nová kritéria byla zaměřena na dosažení vyšší přidané hodnoty. Podmínky jsou ale tak přísné, že za celý rok byla přidělena pouze jediná, relativně malá investiční pobídka, přestože dříve jich bylo šedesát až osmdesát ročně.

Další omezující podmínkou byla minimální výše investice. To se naštěstí mění, listopadová novela vládního nařízení snížila limity natolik, že malé firmy mohou žádat o pobídku už pro investice od deseti milionů korun. Stále nevyřešenou brzdou tohoto programu jsou však náročná kritéria vysoké přidané hodnoty, jejichž dočasná suspendace by zásadně přispěla k podpoře investic v ekonomice.

Není ale žádoucí, aby Česká republika šla směrem k výrobě s vyšší přidanou hodnotou?

V principu ano, ale nyní konjunktura pominula a problém je, že pro podniky jsou stanovená kritéria příliš přísná. Pro investory totiž není ani tak problém splnit investiční limity, problém je zavázat se v dlouhodobém horizontu k plnění parametrů vyšší přidané hodnoty. Ten základní říká, že pobídku může dostat podnik, v němž minimálně 80 procent zaměstnanců bude příštích deset let pobírat vyšší než průměrnou mzdu. K tomu se dnes těžko někdo zaváže. Další komplikací třeba pro výrobní podniky je minimální procento zaměstnaných vysokoškoláků.

Firmy se dostávají do krize a udržení zaměstnanosti by se mělo stát opět prioritou. Proto se snažíme prosadit změnu, aby pobídky fungovaly více jako širší forma podpory. Podobně k tomu přistoupily Spojené státy a zjevně se jim to vyplácí. Současný zákon je tak přísný, že nepobízí, ale odrazuje. Investoři se za dané situace často přiklánějí k jiným zemím.

Evropa se po složitých jednáních rozhodla výrazně podpořit restart ekonomiky a přišla s nástrojem Next Generation EU, který poběží paralelně ke strukturálním fondům. Co to znamená pro Českou republiku?

Bezprecedentní objem peněz, když to sečteme, bude to z několika zdrojů včetně strukturálních fondů téměř bilion korun pro Českou republiku. Dvacet šest miliard korun je určeno pro zdravotnictví, konkrétně na vybavení nemocnic. Šedesát osm miliard korun prostřednictvím ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu míří do tří strukturálně postižených regionů, tedy do krajů Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého. To budou prostředky určené na transformaci uhelných regionů. Dále sto padesát miliard korun půjde na dekarbonizaci a zelené projekty v oblasti úspor energie.

Pak je tu sto osmdesát až dvě stě padesát miliard korun, které mají financovat šest oblastí reforem v rámci Národního plánu obnovy. My si navrhneme reformy, deset procent dostaneme zálohově a devadesát procent bude refundováno po provedení reforem. Smyslem je zrenovovat po krizi hospodářství, prioritami jsou digitalizace a fyzická infrastruktura, zdraví a odolnost obyvatelstva, podpora podnikání. Ministerstva již vygenerovala projekty za celkem asi šest set miliard korun a do Bruselu údajně půjdeme s vybranými projekty řádově za dvě stě dvacet miliard. A to je tu ještě druhý pilíř s možností úvěrů v objemu více než tři sta šedesát miliard korun.

Pro jaké období jsou tyto peníze určené?

Je to mnohem intenzivnější program než podpora ze strukturálních fondů. Sedmdesát procent musí být přiděleno na vybrané projekty do konce roku 2022, zbývající část do konce roku 2023 a všechny projekty musejí být dokončené do roku 2026.

Právě ta rychlost bude pro všechny obrovskou výzvou. S velkými potížemi čerpá Česká republika přibližně poloviční objem peněz ze strukturálních fondů. Podle všech informací se do úvěrových programů Česko ani zapojovat nebude a soustředí se na čerpání grantů. Zatím časová náročnost a procesní složitost při vyřizování podpor stále narůstá, přitom bychom potřebovali přesný opak. A tak jsem skeptický, že se nám podaří vyčerpat celkový objem disponibilní podpory.

Bude něco z toho k dispozici už v roce 2021?

Především bude možné využít zcela nové zdroje pomoci, jako jsou „Just Transition Fund“ a „Recovery and Resilience Facility“, které jsou součástí zmiňovaného nástroje Next Generation EU nebo „Modernization Fund“ a „Innovation Fund“, u nichž financování budou zajišťovat výnosy z emisních povolenek.

Klienti, kteří připravují větší projekty, by určitě již dnes měli být o těchto možnostech informováni, protože tyto nové nástroje pomoci budou komplementární k operačním programům. Je tedy velmi pravděpodobné, že pokud daný projekt nebylo v minulosti možné podpořit ze strukturálních fondů EU, tak to nyní možné bude. Je tedy vhodné prověřit, zda se projekt může kvalifikovat pro podporu z některého z nových programů. Pokud ano, je třeba pokusit se načasovat jeho zahájení tak, aby nastalo až po podání žádosti o dotaci. 

Budete jako ČSOB EU Centrum připravovat pro firmy nějakou speciální pomoc?

Disponujeme týmem zkušených expertů, přesto je zřejmé, že jej budeme muset posílit. Budou to nové postupy, nové metodiky, nové procesy. Běžný podnikatel se v tom nebude schopný orientovat, poběží to v různých procedurálních systémech. Připravujeme se na to, naší ambicí je samozřejmě poskytnout plnou podporu, podobně jako je tomu v případě jiných dotačních a záručních programů.

Můžete ze zkušenosti zobecnit nějaké nejčastější nebo nejvýznamnější chyby, které v boji o dotační prostředky u českých firem vidíte?

Naší výhodou je, že disponujeme specialisty na všechny programy a že kromě běžného investičního poradenství máme i poradenství dotační, což nemá každá banka. Většina firem si dnes pro tyto účely najímá expertní konzultanty. Přesto se s některými chybami setkáváme. Základní je poradit se na samém začátku, na co, jakou podporu a z jakých zdrojů lze čerpat. Zda na celek, či na část a z kterého konkrétního programu. Jsou situace, kdy je možné čerpat na jeden projekt z více zdrojů a výhodnost je individuální. Některé programy nabízejí nižší podporu, ale měkčí parametry.

Hlavní zásada je nezahajovat investici dříve, než je podaná žádost. S tím se setkáváme, přichází firma, která má rozjetou investici a teprve přijde hledat pomoc.

Druhým častým problémem je, že organizace má schválenou žádost o dotaci, ale teprve poté začne řešit financování, protože z vlastních zdrojů to nezvládá.

Třetím nejčastějším problémem je, že firmy počítají s takovými modely, kde kombinují různé typy podpory, což je nepřípustné. Typicky úvěr zaručený některým ze záručních programů nelze kombinovat s dotacemi.

Stručně řečeno, je třeba mít jasně zformulované potřeby, poradit se s experty, zajistit možnosti financování, požádat o podporu a pak teprve zahájit projekt. Každý jiný postup znamená zadělávat si na problémy.

Je něco v oblasti podpory, na co by se podniky měly zaměřit teď hned?

Především by neměly pominout výše zmíněné výzvy končícího programovacího období, pro které bude možné podávat žádosti ještě začátkem příštího roku. První výzvy do nových operačních programů (například OP TAK či OP ŽP) budou totiž zveřejněné pravděpodobně až ve druhé polovině roku 2021, kdo by chtěl investovat dříve, musí využít aktuálně běžící výzvy. Navíc procento podpory se s každým programovacím obdobím snižuje, takže to může být výhodnější i finančně.

Pokud chce firma inovovat výrobní technologii, stojí za zvláštní pozornost i nová výzva na podporu úspor energií. Nové technologie jsou často úspornější a získat pro ně dotaci z titulu energetické efektivity je často jednodušší než v rámci programu „Inovace“.