Hlavní navigace

Téměř pětina finančních manažerů již zažila zásadní konflikt zájmů

18. 4. 2013

Sdílet

 Autor: © Sergey Nivens - Fotolia.com
Jako příklad uvádí manažeři zaúčtování loňských bonusů kvůli zavedení milionářské daně.

Až 18 procent účetních bylo již postaveno před zásadní rozhodnutí mezi veřejným zájmem, zájmem zaměstnavatele a osobním zájmem. Mezi příklady konfliktů řadí manažeři také dřívější zaúčtování manažerských bonusů vzhledem k loňskému zavedení milionářské daně. Byli rovněž žádáni o zastavení stejných pohledávek více bankám, odpisy majetku v rozporu s jeho životností nebo o redukci informací v účetní závěrce pod úroveň požadovanou zákonem.

Ukázal to dubnový průzkum globální Asociace profesních účetních ACCA, kterého se zúčastnilo 271 účetních z České republiky a Slovenska. Z odpovědí dále vyplynulo, že finanční manažeři by podle 51 procent dotázaných měli jednat především ve veřejném zájmu. Ve skutečnosti však podle 85 procent respondentů jednají v zájmu svých zaměstnavatelů nebo zadavatelů.

 

Až 48 procent účetních se cítí být v roli business partnera

„Finanční manažeři produkují obraz hospodaření firmy v očích státu, investorů a veřejnosti. Musíme proto rozhodně posílit váhu veřejného zájmu v jejich práci,“ uvedla Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko. 

Důvěryhodnost a osobní integrita jsou po technických účetních znalostech dvě nejdůležitější součásti profesního vybavení účetních. Pro osobní a profesionální kvalitu účetních je přitom podle téměř 80 procent respondentů důležité členství v profesních organizacích. 

Z výzkumu ACCA dále vyplynulo, že finanční manažeři nesou zásadní díl odpovědnosti za fungování a komerční úspěch firmy. Jsou tak vnímání i zaměstnavateli. Až 48 procent účetních se cítí být v roli business partnera svého zaměstnavatele nebo zadavatele.

 

 

Účetní si jsou vědomi své důležitosti

Od finančních manažerů dále závisí stabilita finančních trhů a prosperita ekonomiky. Méně odpovědnosti cítí účetní za řešení nezaměstnanosti a environmentálních problémů. 

„Ekonomické turbulence uplynulých pěti let podle hodnocení přibližně poloviny účetních nezhoršily jejich reputaci. Ta převážně zůstala stejná, nebo se dokonce zlepšila. Účetní cítí, že i nadále sehrávají velmi vitální roli v ekonomice. Požadavky jejich zadavatelů jsou však v řadě případů v rozporu s jejich profesní etikou. To je kritické místo profese a také celého našeho hospodářství,“ dodala Kateřina Benešová.