I když byl hospodářský růst eurozóny ve druhém čtvrtletí 2010 překvapivě silný, není podle dnes zveřejněné ekonomické prognózy Ernst & Young Eurozone Forecast (EEF) pravděpodobné, že se tento trend udrží. Předpověď růstu pro eurozónu pro letošní rok byla přehodnocena na 1,5 %, a to zejména díky dobrým výsledkům německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí 2010. Pro rok 2011 se však předpovídá snížení růstu na 1,4%. Nezaměstnanost v eurozóně se má dále zvyšovat až do poloviny roku 2011, kdy dosáhne svého maxima – bez práce se ocitne více než 16,3 milionů lidí.
Ani ti Němci nás neochrání
„Důsledky ohlášených škrtů ve státních výdajích a zvýšení daní se v Evropě teprve naplno projeví, což nasvědčuje tomu, že český export pravděpodobně nebude tak velkou hnací silou oživení, jak se původně doufalo,“ říká Jan Fanta, partner oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice. Ani silná německá ekonomika pravděpodobně neochrání eurozónu před synergickým působením negativních faktorů, kterým v současnosti čelí. Podle prognózy EEF růst v druhé polovině roku 2010 prudce klesne a v dohledné době zůstane na nízké úrovni. Společnosti a domácnosti v eurozóně by proto měly být i nadále opatrné. Podniky (zejména v zemích jižní Evropy) s největší pravděpodobností odloží realizaci svých rozhodnutí týkajících se přijímání nových zaměstnanců a investic, preventivní šetření na straně spotřebitelů přitom zřejmě zůstane stále silné.
„I přes pozitivní zprávy ve druhém čtvrtletí 2010 zůstávají firmy v mnoha oblastech Evropy co se týče krátko- až střednědobého výhledu pesimistické a nadále se obávají investovat či přijímat nové zaměstnance. Možná až v roce 2015 se obchodní aktivity dostanou na úroveň, které dosahovaly před recesí,“ říká Mark Otty, vedoucí partner Ernst & Young pro region EMEIA (Evropa, Střední východ, Indie a Afrika).
Česká res publica
„Česká ekonomika letos zaznamenala růst, ale velmi těsné obchodní a investiční vazby s Evropskou unií, do níž směřuje 85 % celkového exportu z ČR, způsobují, že ekonomické oživení po krizi nastupuje relativně pomalým tempem,“ říká Jan Fanta.
Po 4% poklesu v roce 2009 (kdy ČR těžce zasáhla celoevropská recese) vzrostl hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí o 0,4 % a ve druhém čtvrtletí dokonce o 0,9 % v důsledku vzestupu zvláště exportu do Německa, což zvedlo roční růst HDP na 2,4 % a pololetní růst na 1,7 %. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost se od března snižuje, spotřebitelská poptávka se v prvním pololetí letošního roku zvýšila a statistika maloobchodních prodejů signalizuje pokračování hospodářského růstu i ve třetím čtvrtletí.
Podle současné prognózy Ernst & Young tato poptávka v roce 2010 vzroste o 1,4 % a bude spolu s čistým saldem vývozu a zvyšováním zásob jedním z hlavních tahounů růstu. K tomu přispívá skutečnost, že problémy rozpočtové politiky a zadluženosti v Řecku a dalších okrajových zemích eurozóny zasáhly Česko pouze v omezené míře. Na druhou stranu faktorem brzdícím hospodářskou činnost je nutnost snížit schodek státního rozpočtu odhadovaný v roce 2009 na 6 % HDP a na 5,5 % v letošním roce.
„Vzhledem k tomu, že Česká republika udržuje pevnější vztahy s Německem a dalšími tradičními státy Evropské unie, jejichž hospodářské výsledky s největší pravděpodobností předčí výsledky eurozóny jako celku, předpokládáme, že HDP České republiky letos poroste o relativně solidní 2 %, a tento růst v roce 2011 zrychlí na téměř 3 % a v letech 2012 až 2013 na 4 až 4,5%,“ odhaduje Jan Fanta.
Bankovní sektor ve stresu
Zátěžové neboli stress testy zveřejněné na konci července ukázaly, že bankovní sektor v Evropské unii byl navzdory počátečním obavám v lepším stavu, než se čekalo. Jen minimum bank testem neprošlo a zvýšení dodatečného kapitálu, ke kterému musely evropské banky přistoupit, bylo relativně nízké. I přesto banky v eurozóně ještě více zpřísnily úvěrové standardy – jednak proto, že samy měly problémy s dostupností finančních prostředků a jednak kvůli přetrvávající nejistotě ohledně budoucího vývoje. Tyto tendence mají výrazný vliv na veškeré oživení v oblasti podnikových financí, protože většina firem je i nadále závislá na bankovních úvěrech.
„I když intenzivní tlak, který panoval v květnu, už pominul a kolaps žádné banky působící významně ve více zemích eurozóny není v současné době v dohledu, horší dostupnost úvěrů poskytovaných za přísnějších podmínek pravděpodobně na určitý čas v rámci Evropy zatíží růst,“ dodává Jan Fanta.
Nepříjemnosti teprve začínají vyplouvat na povrch
Změna expanzivní fiskální politiky na kontrakční je další překážkou růstu. Vlády ve státech eurozóny pokračují se zaváděním škrtů ve výdajích a v některých případech i zvyšují daně. Podle prognózy EEF sníží fiskální opatření růst HDP v příštím roce o 1 % ve srovnání s neutrálním přírůstkem letos a 1% kladným oživením v roce 2009.
„Fiskální snížení výdajů v první polovině roku 2010 mělo jen omezený dosah. Úplný vliv těchto opatření se výrazně projeví v druhé polovině letošního roku a v dalších letech roce 2011. Těžkosti nás v této souvislosti teprve čekají,“ vysvětluje Jan Fanta.
Stále není jasné, do jaké míry dokáží vlády naplnit svoje fiskální plány a tato nejistota se odráží ve stále velmi velkých rozpětích ve výnosech vládních dluhopisů a volatilitě finančních trhů. I když se katastrofické scénáře o krizi vládního dluhu či rozpadu Evropské měnové unie zdají být vzdálenější než v květnu, v nadcházejících letech bude tento možný vývoj stále představovat riziko.
Inflace zvyšuje pozornost domácností a podniků
Ekonomika eurozóny se musí vyrovnat také s nárůstem inflace způsobeným komoditami. I když je míra inflace i nadále relativně nízká, komodity se nacházejí na mnohem vyšší úrovni, než by se v tak oslabených ekonomických podmínkách očekávalo, což v konečném důsledku snižuje koupěschopnost obyvatelstva a firem.
Těžká cesta před Evropskou centrální bankou
Evropskou centrální banku (ECB) dál čeká úloha zkonsolidovat svůj plán tak, aby co nejdřív stabilizovala měnovou politiku a minimalizovala riziko, že by se stala překážkou již tak křehkého oživení. Podle prognózy EEF se očekává, že ECB do poloviny roku 2011 úrokové sazby nezmění a nadále bude poskytovat likviditu v míře, kterou do té doby budou banky potřebovat.
„Pro ekonomiku eurozóny se předpovídá delší období nízkého růstu. Mírné oživení v některých zemích severní Evropy bude narušeno vývojem v jižní části eurozóny, kde probíhá nepříjemná fiskální restrukturalizace. Podle naší prognózy se dokonce předpokládá další prohloubení rozdílů mezi těmito dvěma regiony,“ dodává Jan Fanta.
Zdroj: Ernst & Young
