Hlavní navigace

V roce 2015 čeká na OSVČ nárůst minimální měsíční zálohy na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění

25. 11. 2014

Sdílet

 Autor: © artush - Fotolia.com
Navíc dochází i ke zvýšení stropu pro platbu sociálního zabezpečení. Řada živnostníků tak za rok 2015 zaplatí na povinných odvodech více než za rok předchozí.

Pojistné na sociální zabezpečení i zdravotní pojištění je neoddělitelnou položkou odvodového zatížení. Všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající hlavní činnost musí na sociálním a zdravotním pojištění platit měsíční zálohy. Ty se odvozují z hrubého zisku, kterého OSVČ dosáhla v minulém období. Vždy však musí být placena alespoň minimální výše měsíční zálohy. Tato minimální záloha se odvíjí od průměrné mzdy stanovené Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Jelikož byla průměrná mzda pro rok 2015 navýšena, zvyšují se tím pádem i minimální zálohy na povinném pojistném. „OSVČ s nízkým ziskem budou v roce 2015 na povinném pojistném platit v souhrnu o 96 Kč měsíčně více. U zdravotního pojištění se minimální záloha zvyšuje o 45 Kč, u sociálního pojištění o 51 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Ke zvýšení minimální měsíční zálohy na povinném pojistném (sociální a zdravotní pojištění dohromady) dochází každoročně. Ještě v roce 2008 odváděly OSVČ na povinném pojistném dohromady 3 052 Kč, v roce 2015 to bude již 3 740 Kč. V daném období tedy minimální povinné pojistné narostlo o 23 %.

 

Co je to minimální vyměřovací základ?

OSVČ odvádějí sociální pojištění i zdravotní pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Je-li skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, pak musí být při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti pojistné na sociální zabezpečení i zdravotní pojištění zaplaceno z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ je pro sociální zabezpečení jiný než pro pojištění zdravotní. OSVČ s nízkým ziskem musejí na povinném pojistném odvádět více, než odpovídá dosaženému hrubému zisku. Minimální měsíční zálohy platí kromě OSVČ s hrubým ziskem do limitu rovněž i ti podnikatelé, kteří výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti v daném roce zahájí.

 

Pozor na změnu trvalého příkazu u zdravotního pojištění

Sazba zdravotního pojištění pro OSVČ činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ u zdravotního pojištění v roce 2014 činí 12 971 Kč, čemuž odpovídá minimální měsíční záloha 1 752 Kč (12 971 Kč x 13,5 %, zaokrouhleno na Kč nahoru). Pro rok 2015 se minimální měsíční vyměřovací základ zvyšuje na 13 305,50 Kč, minimální měsíční záloha na zdravotním pojištění tudíž bude 1 797 Kč (13 305,50 Kč x 13,5 %, zaokrouhleno na Kč nahoru). Měsíční zálohu na zdravotním pojištění musejí OSVČ zaplatit do 8. dne následujícího měsíce. Jestliže připadá den splatnosti na víkend, tak se datum splatnosti prodlužuje. „Nová výše záloh se uplatní od počátku roku 2015. OSVČ platící v roce 2014 minimální měsíční zálohu tedy musejí provést změnu bankovního příkazu, neboť již za leden 2015 je nutné do 9. února (8. února je v neděli) zaplatit novou měsíční zálohu 1 797 Kč místo předchozích 1 752 Kč,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

 

Jak se mění záloha u sociálního zabezpečení?

Na pojistném na sociální zabezpečení odvádí OSVČ 29,2 % z vyměřovacího základu. OSVČ, které vstoupily do II. pilíře, potom 26,2 % z vyměřovacího základu. Minimální měsíční záloha do podání „Přehledu o příjmech a výdajích“ za rok 2014 činí 1 894 Kč, od měsíce podání „Přehledu“ se minimální měsíční záloha zvyšuje na 1 943 Kč. Důvodem je skutečnost, že minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje z 6 486 Kč na 6 653 Kč. Splatnost nové měsíční zálohy u sociálního zabezpečení je tedy, na rozdíl od zdravotního pojištění, navázána na období od podání „Přehledu“. „OSVČ, které odevzdají ‚Přehled o příjmech a výdajích‘ za rok 2014 například v březnu 2015, nemusejí měsíční zálohu za leden a únor měnit,“ vysvětluje Gabriela Ivanco. Měsíční zálohu na sociální zabezpečení platí OSVČ vždy do 20. dne následujícího měsíce.

 

Sociální zabezpečení se platí pouze do stropu

Pro pojistné na sociální zabezpečení platí maximální vyměřovací základ. Tento strop pro placení sociálního zabezpečení se přitom pro rok 2015 zvyšuje. OSVČ s vysokými zisky tedy zaplatí za rok 2015 na sociálním zabezpečení více než za rok 2014. Maximální vyměřovací základ za rok 2014 činí 1 245 216 Kč a OSVČ tak mohou zaplatit na sociálním zabezpečení maximálně 363 604 Kč (29,2 % z 1 245 216 Kč). Za rok 2015 však zaplatí OSVČ s vysokými zisky na sociálním zabezpečení 372 980 Kč, neboť maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení se zvyšuje na 1 277 328 Kč. Pro platbu sociálního zabezpečení je zaveden strop pro rok 2014 i pro rok 2015, u zdravotního pojištění však nikoliv. Za rok 2014 i za rok 2015 se zdravotní pojištění platí z celého vyměřovacího základu. Limit pro placení zdravotního pojištění tedy neexistuje.

 

Kdo zaplatí více na povinném pojistném?

V roce 2015 stoupne zdanění z důvodu změn u sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění všem OSVČ, které odvádějí povinné pojistné v minimální výši. Rovněž se však zvýší odvody na sociálním zabezpečení OSVČ, které mají hrubý zisk (příjem − výdaj) nad 2 490 432 Kč. Všichni živnostníci by měli věnovat dostatečnou pozornost tomu, aby bylo povinné pojistné vždy zaplaceno řádně a včas. Za každý den prodlení totiž v informačních systémech pověřených institucí (Okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny) automaticky naskakuje penále, které činí 0,05 % denně z dlužného pojistného. Nedoplatky na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění jsou přitom pověřenými institucemi exekučně vymáhány.

ČTĚTE TAKÉ:

→ Tři novely zákona o DPH s účinností od 1. ledna 2015
V průběhu roku 2014 předložilo ministerstvo financí tři návrhy novel zákona o dani z přidané hodnoty, které by měly nabýt účinnosti od 1. ledna příštího roku.

→ V registru nespolehlivých plátců DPH uvízlo pohříchu třináct velkých ryb
Registr nespolehlivých plátců DPH, který vznikl jako opatření proti daňovým únikům, a po roce a půl fungování postupně začíná plnit svou funkci. 

Byl pro vás článek přínosný?