Hlavní navigace

Zatím stále levné zadlužování: Centrální banky skupují dluhopisy

8. 1. 2021

Sdílet

 Autor: Archiv Josefa Kvardy
Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika. Při silném růstu zadlužení hrozí nebezpečí nadměrného růstu dluhu, což vede k tomu, že za běžných podmínek úrokové sazby rostou a přirozeně tržním způsobem zdražováním dluhu a ekonomických transakcí dalšímu zadlužování brání.

Za současné situace je tomu ale jinak, protože na finanční trhy ve velké míře vstupují centrální banky světa, které nakupují dluhopisy. Skupují jak soukromý dluh, tak i dluh státní. A díky této umělé poptávce je umožněno, že sazby se drží na velmi nízkých úrovních. Díky centrálním bankám mají státy zadlužení stále relativně levné.

K poklesu světových ekonomik přispěl začátek pandemie koronaviru, s kterou státy už téměř rok bojují. Oslabení vedlo k velmi silné recesi, která byla krátká, ale prudká. Země se z ní sice dostávají, ale slabost je stále znát. Krátkost recese, respektive fakt, že ekonomiky byly schopny nastartovat docela brzy oživení, je umožněno pokračující významnou pomocí ekonomice centrálními bankami a také státy. Navíc centrální banky dlouhodobě bojují s příliš nízkou inflací.

Zadlužení tak neustále roste. Přitom centrální banky a státy stále slibují pokračující podporu oslabené světové ekonomice.

Je zajímavé si uvědomit rozdíl oproti světové finanční a hospodářské krizi v roce 2008. Tehdy státy řešily podobný velký problém jako v současnosti, a sice jak pomoci ekonomikám v těžké recesi. Tehdy ale byla vyšší inflace. To je alfa a omega možností státních autorit – státu a centrálních bank, jejich možností pomáhat hospodářství. Silnější inflace by omezila mantinely podpory veřejných autorit hospodářství a vedla by k růstu úrokových sazeb.

Koronavirový šok a větší podpora centrálních bank

Momentálně ale žijeme ve světě, kdy je inflace už řadu let velmi nízká. Centrální banky se ji dlouhodobě snaží zvýšit velmi silnou expanzivní monetární politikou. Když do toho přišel koronavirový šok, tak centrální banky pouze zesílily podporu, kterou už dříve ekonomikám poskytovaly, a díky tomu, že je inflace stále nízká, pomoc neustává.

Jak dlouho tato pomoc může pokračovat? Kam to vše spěje? Centrální banky se i po krizi v roce 2008 s normalizací ekonomik snažily, hlavně americký Fed, vracet část nakoupených dluhopisů na trh. Ovšem zvlášť poté, co začaly obchodní války a další problémy globální ekonomiky, centrální banky kormidlo monetární politiky opět přetočily k expanzi. V současnosti je ovšem situace taková, že pomoc neustále roste.

Skoro nikdo nevěří tomu, že v dohledné době dojde ke splácení  dluhů, pokud vůbec. Dluhy jednoduše dojdou ke splatnosti a budou rolovány dál.

Objevují se názory a hlasy některých ekonomů o tom, že dluhy by měly být státům odpuštěny. Tomu se státní autority hlavně vzhledem k udržení disciplíny a morálky brání, morální hazard a nadměrný růst půjček mohou narušit finanční stabilitu ekonomik, penězi zaplavená ekonomika může srazit hodnotu peněz a zvýšit inflaci a destabilizovat tak makroekonomickou rovnováhu. Ve skutečnosti je ale strategie centrálních bank poslední roky taková, že banky neustále zvyšují množství a objem nakoupených dluhopisů a financí, které do ekonomiky pouští. Dluh, který by měl stát splácet, centrální banky jen „rolují“ do budoucna. Světové centrální banky znovu nakoupí nový objem dluhopisů, které nahrazuje předešlé, jimž se blíží splatnost.

Ekonomické oživení může přijít už v roce 2021

Systém víceméně spěje k tomu, že dokud neuvidíme nějaké výraznější oživení ekonomiky, dokud nedojde k trvalejšímu významnému zvýšení inflace, tak centrální banky nebudou nuceny od tohoto programu ustupovat a budou moci nadále hospodářství včetně státu podporovat. Ekonomové obecně v současné situaci příliš nevěří tomu, že v dohledné době dojde ke splácení těchto dluhů, pokud vůbec. Dluhy jednoduše dojdou ke splatnosti a budou rolovány dál.

Takový je i výhled na příští roky. Ekonomické oživení – hlavně s koronavirovými vakcínami umožňujícími oslabení pandemie – může přijít už v roce 2021, bude však křehké a k plnému uzdravení hospodářství bude potřeba více let. Inflace se zdá být dlouhodobě nízká. Centrální banky se nicméně nyní snaží trhy, firmy a domácnosti uklidňovat, že růst monetární expanze bude dlouhodobě pokračovat. I poté, doufejme, co se ekonomiky z koronaviru uzdraví, to ale nemusí znamenat konec zmíněných pořádků. Do popředí se může výhradně dostat riziko finanční stability a taky inflace. Bude třeba důkladná revize, analýza a projekce těchto aspektů pro kvalifikované posouzení dalšího směru nabídky peněz v ekonomice.

Autor pracuje jako analytik ve společnosti SFG Holding.