Hlavní navigace

Zatímco Fed poznenáhlu končí s nebezpečným experimentem masivního tištění peněz, Čína ho pomalu rozjíždí

17. 9. 2014

Sdílet

 Autor: © chungking - Fotolia.com
Za pomoci nízkoúročených půjček v objemu 81 miliard dolarů byla do velkých čínských bank nalita pořádná dávka peněz. V Číně doufají, že to přispěje k oslabení juanu, což zase vylepší kondici exportu. V praxi by měly levné peníze od komerčních bank proudit skrze úvěry do čínské ekonomiky. Jenže to je v případě Číny zatraceně riskantní podnik. Jako by čínští kolegové už zapomněli, že právě masivní úvěrování přispělo k nafouknutí realitní bubliny v čínských městech, která může co nevidět prasknout jako pouťový balónek.

Zatímco včera se finanční trh třásl obavami ze začínajícího zasedání americké centrální banky, dnes mají spekulanti úsměv od ucha k uchu. Většina evropských akciových indexů si díky tomu během dne připisovala zisky. Třeba německý index DAX odpoledne rostl o 0,5 %, panevropský STOXX dokonce o 0,6 %.
Co se od včerejška tak zásadně změnilo? Všichni jsou sice stále přesvědčení, že Fed večer znovu oznámí přiškrcení přísunu levných peněz, které nabízí v rámci programu kvantitativního uvolňování (QE). Jenže investorům teď nově svitla naděje, že výměnou za tyto peníze dostanou jinou finanční injekci. Nikoliv však od americké centrální banky, ale díky její čínské kolegyni. Ta totiž razantně zareagovala na sérii čínských statistik, které naznačovaly, že růstu druhé největší ekonomiky světa dochází dech. A jak jinak rozjet kola ekonomiky, než za pomoci levných peněz…? (Tady minimálně dnešní centrální banky si jiný způsob už ani neumí představit, aniž by ovšem už existovaly důkazy, že to dlouhodobě opravdu funguje.)

 

Část levných peněz z Číny se objeví na akciových trzích
Takže pořádná dávka peněz byla za pomoci nízkoúročených půjček v objemu 81 mld. dolarů nalita do velkých čínských bank. V Číně doufají, že to přispěje k oslabení juanu, což zase vylepší kondici exportu. V praxi by měly levné peníze od komerčních bank proudit skrze úvěry do čínské ekonomiky. Jenže to je v případě Číny zatraceně riskantní podnik. Jako by čínští kolegové už zapomněli, že právě masivní úvěrování přispělo k nafouknutí realitní bubliny v čínských městech, která může co nevidět prasknout jako pouťový balónek. Takže abychom si to shrnuli: Zatímco americká centrální banka pomalu ukončuje nebezpečný experiment v podobě masivního tištění peněz, Čína ho pomalu rozjíždí. Tím, komu to musí dělat radost, je investor. Část levných peněz z Číny totiž jistě najde útočiště na akciových trzích. Akciové indexy se díky této nečekané podpoře ještě čas udrží poblíž svých historických maxim, či je dokonce ještě navýší. Bez této umělé výživy by na akciové trhy přišlo ochlazení. To bude nejspíše případ příštího roku.

 

CS24

Osud dolaru závisí na na slovíčkaření Yellenové
Nejdůležitější evropskou událostí dnes bylo zpřesnění čísel o spotřebitelské inflaci za srpen. Spotřebitelské ceny rostly v eurozóně meziročně o 0,4 %, tedy o desetinu víc, než říkal první nástřel. Ačkoliv zůstává inflace v zemích měnové unie slaboučká, evropským centrálním bankéřům se muselo částečně ulevit. Díky drobnému zrychlení tempa inflace nebudou pod takovým tlakem, aby bleskově něco kutili pro zvýšení inflace. I proto dnes dolar k euru nepatrně oslaboval na 1,298 USD/EUR, i když své ztráty odpoledne dohnal. Nejbližší osud dolaru bude záviset na večerním rozhodnutí americké centrální banky, tedy konkrétně na slovíčkaření její šéfky J. Yellenové. Kondice americké ekonomiky by snesla zpřísnění měnové politiky. Otázkou jinou je, zda by to psychicky snesli i investoři. Každopádně pokud z úst paní Yellenové padne večer zmínka o termínu zvýšení úrokových sazeb v americké ekonomice, dolar zamíří k silnějším hodnotám. V opačném případě bude mít bariéra na úrovni 1,300 USD/EUR co dělat, aby ochránila dolar před ztrátami.
Koruna dnes nenabízí žádnou dramatickou podívanou a oslabila o zanedbatelné 3 haléře na 27,55 CZK/EUR. I nadále počítáme se stagnací koruny.


Autor pracuje ve společnosti Next Finance