Výrazně dražší ovoce a cenovky na pultech s pekárenskými výrobky tlačily vzhůru ceny potravin. Ropa nad sto dolary za barel povzbuzovala pumpaře v ČR k našponování cen nad úroveň okolních zemí. Tím se loňský prosincový růst spotřebitelské inflace odehrál ve srovnání s listopadem výlučně v režii cen za jídlo a dopravu – příspěvky zbytku spotřebního koše meziměsíční inflaci prakticky neovlivnily. Ceny zboží rostly rychleji než ceny služeb jak proti listopadu, tak ve srovnání s prosincem 2009.
Míru inflace zvyšovalo víc položek než v roce 2009
Meziměsíční zhoupnutí spotřebitelských cen (+0,5 %) urychlilo jejich růst proti prosinci 2009 na 2,3 %. Roční míra inflace, velmi důležité číslo, od něhož se odvíjí řada změn v legislativě postihujících v kladném či záporném smyslu peněženky velkého počtu českých občanů, dosáhla loni 1,5 %. Stagnace cen z roku 2003 to sice není, pouhé procento z roku 2009 také ne. Přesto je loňská míra inflace třetí nejnižší v dekádě. Rozdíl proti roku 2009 tu však je. Zatímco v té době většina nejdůležitějších položek spotřebního koše inflaci snižovala a v úhrnu ceny stouply prakticky pouze kvůli vyšším cenám bydlení a služeb s ním spojených (+1,9 p. b.), v roce 2010 byl cenový růst tažen vzhůru rovnoměrněji, tj. širším spektrem výdajových položek domácností – kromě cen za bydlení (+0,5 %) přidaly míře inflace v roce 2010 i ceny alkoholických nápojů a cigaret (+0,4 p. b.) a také dražší doprava (+0,3 p. b.) a potraviny (+0,3 p. b.).
Dlouhá deflace u potravin vzala za své už od půle loňského roku
Právě u cen potravin je vliv na úhrnné číslo o spotřebitelské inflaci velmi výrazný. Jejich ceny stouply meziročně o téměř 6 %, zhruba stejně rychlý byl i růst cen alkoholu a tabáku. Nejrychleji však stouply proti prosinci 2009 ceny u výdajů za zdraví (+6,3 %), což dále zvýšilo platby českých domácností především v doplatcích za léky a regulační poplatky. Jestliže v roce 2006 vydali lidé z peněženek takto přímo 25 miliard, v roce 2008 už 40 mld. korun. Podle odhadu za rok 2010 zaplatili lidé za zdraví u těchto položek už 70 mld. korun. Jde o absolutně nejrychlejší růst soukromých výdajů za zdraví ze všech zemí OECD.
Právě vyšší růst podílů výdajů spojených se zdravím a také výdajů za potraviny v nákupech starých lidí zhoršuje stav jejich rodinných rozpočtů, protože inflace této sociální skupiny je stále vyšší než průměr za ČR. Jestliže v úhrnu pro všechny české domácnosti stouply ceny v prosinci loňského roku proti průměrné úrovni roku 2005 o 15,5 %, v domácnostech důchodů o 21,6 % (za prosinec 2010 meziročně +2,3 % oproti +3,5 %).
Poptávka růst cen příliš neživí
Je růst spotřebitelských cen odrazem skutečnosti, že ekonomika oživuje a lidé více nakupují? Nezdá se. Růst tržeb do loňského října v reálném vyjádření totiž příliš nepřesvědčuje. Především proto, že na dynamiku nákupů měly nejvýraznější vliv tržby za prodej automobilů. Nepatrné zlepšení celkového trendu maloobchodu z loňského jara se také neudrželo, dál už byla vidět jen trendová stagnace. Inflaci pro spotřebitele tak ženou vzhůru především ceny v předcházejících článcích cenového řetězce. A zde se přinejmenším pro příštích několik měsíců v sílícím globálním oživení nemůžeme nadít nižších cen ropy na světovém trhu a zřejmě ani dalších komodit souvisejících s potravinářským průmyslem.
Více na: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc011011.doc
Autorka je analytička Českého statistického úřadu
