Hlavní navigace

Nově zavedený odpočet na podporu odborného vzdělávání

15. 7. 2014

Sdílet

 Autor: © adimas - Fotolia.com
Dne 1. 1. 2014 nabylo účinnosti zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, kterým byla provedena mj. změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, spočívající v zavedení nového odpočtu od zakladu daně z příjmů na podporu odborného vzdělávání.

Smyslem zavedení byla potřeba prohloubit spolupráci škol a zaměstnavatelů, především v oblasti sdílení výrobních (učebních)prostředků, předáváni zkušeností a získávaní pracovních návyků žáků a studentů přímo na pracovišti poplatníka. V zájmu usnadnění orientace poplatníka – zaměstnavatele při využití možností daných touto změnou vydávají společnou informaci Ministerstvo financi, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Z ní vyplývá:

 

Škola musí byt zřízena podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školsky zákon),ve znění pozdějších předpisů, a zapsána v rejstříku škol a školských zařízeni nebo v případě veřejných, státních nebo soukromých vysokých škol působících podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplněni dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

 

Poplatníkem se pro účely této informace rozumí fyzická či právnická osoba odlišná od školy a školského zařízeni, která spolu se školou uzavřela smlouvu o obsahu, rozsahu a praktického vyučováni, odborné praxe nebo příslušné vzdělávací činnosti a o podmínkách pro jejich konáni, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování, odborná praxe nebo část akreditovaného studijního programu, za předpokladu, že tato osoba má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzděláni nebo studijním programem.

 

Odpočet na podporu odborného vzdělávání lze poprvé uplatnit za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2014.

 

Poplatník může uplatnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzděláváni anebo oba dva odpočty v jednom zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání (tzv. Souběh odčitatelných položek resp. odpočtů (§ 34 odst. 4)). Vzhledem k tomu, že zákon o daních z příjmů nestanoví závazné pořadí pro uplatněni odčitatelných položek podle § 34 zákona o daních z příjmů ani závazné pořadí pro uplatnění odpočtů podle § 34 odst. 4 tohoto zákona, je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatni nejprve odpočet dle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů (odpočet daňové ztráty) nebo jeden z odpočtů dle § 34 odst. 4 tohoto zákona (s respektováním doby stanovené pro možnost uplatněni odpočtů v § 34 odst. 5 zákona o daních z příjmů).

 

Odpočet na podporu odborného vzdělávání lze uplatnit v období (t. j. ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání), ve kterém vznikl podle § 34 odst. 5.

Do třech období, která následuji po období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, lze odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jeho část přenést a poté uplatnit pouze za podmínky, že v období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, poplatník nevykáže dostatečný zaklad daně. Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích po období, kdy odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, se do doby uvedené v § 34 odst. 5 zákona o daních z příjmů započítávají jak zdaňovací období, tak období, za která se podává daňové přiznání. Zákon nestanoví podmínku uplatněni odpočtu na podporu odborného vzděláváni v nejbližším období, kdy je vykázán základ daně.

 

V případě, kdy poplatník uplatní odpočet na podporu odborného vzdělávání a z důvodu následně podaného dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost je uplatněn odpočet nižší, je možné neuplatněnou část odpočtu převést do dalšího období, pokud neuplynula doba tří období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém nárok na odpočet vznikl. V případě podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost se uplatni ustanovení § 38p zákona o daních z příjmů.

 

Odborným vzděláváním se pro účely uplatněni odpočtu na podporu odborného vzdělávání podle§ 34f odst. 2 rozumí

a) vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo odborné praxe ve všech oborech vzdělání uvedených pod skupinami oborů vzdělání v Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, kromě skupiny oborů č. 79 Obecná příprava

a oborů vzdělání poskytující základní vzdělání uskutečňovaná na pracovišti poplatníka,

b) vzdělávací činnost v rámci časti akreditovaného studijního programu vysoké školy podle studijního

plánu stanovenou formou studia podle § 44, § 45 a § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, uskutečňovaná na pracovišti poplatníka.

 

Dobou provozu (§34f odst. 3, § 34g odst. 1) se rozumí doba, po kterou je majetek využíván k produkčním činnostem (např. produkce výrobků, zemědělské práce a poskytování služeb), k činnostem zajišťujícím odborné vzdělávání, či ke kombinaci těchto činnosti. Do doby provozu se nezapočítává odstávka. Odstávkou se rozumí údržba, diagnostika či oprava majetku, pokud tyto činnosti nejsou součástí odborného vzdělávání.

O době provozu majetku pořízeného na odborné vzdělávání vede poplatník doložitelnou evidenci využití majetku pro jednotlivé účely (tj. produkční činnosti či odborného vzdělávání). Evidence doby provozu je vedena samostatně za jednotlivé majetky v jednotkách hodin v členění na jednotlivé dny, ve kterých je majetek v provozu. Pokud majetek není využíván u poplatníka v období vymezené jako hlavni prázdniny vyhláškou č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve zněni pozdějších předpisů, pro odborné vzdělávání, nezapočítává se toto období do celkové evidované doby provozu pro účely výpočtu doby provozu majetku.

 

Názorněji v příkladech:

 

Poplatník pořídí pro účely odborného vzdělávání majetek v hodnotě 500  000 Kč.

 

Situace 1: Majetek slouží po celé tři roky zcela pro účely vzdělávání, případně jako operativní záloha pro případ výpadku zařízení určeného pro výrobu.

Dodatečný odpočet na podporu odborného vzdělávání od základu lze tedy uplatnit ve výši 110 % a poplatník uspoří na dani z příjmů 104 500 Kč.

Vypočteno:  (500 000 × 1,1 × 0,19 = 104 500 Kč)

Situace 2:

Tentýž majetek zároveň využívají během druhé směny jeho kmenoví zaměstnanci pro běžnou produkci firmy. Majetek je během školního roku pro odborný výcvik využíván denně – střídají se různé skupiny žáků a studentů. Během jednoho roku je tak majetek pro účely odborného vzdělávání využit 35 týdnů po 7 hodinách denně, tedy 1225 hodin. Během druhé směny je pro běžnou produkci firmy využíván 44 týdnů (letní prázdniny jsou z výpočtu vyloučeny a celozávodní dovolená se zpravidla koná právě v tu dobu) po 8 hodinách denně, tedy 1760 hodin. Celková doba provozu tedy činí 2985 hodin za rok. Podíl využití majetku pro odborné vzdělávání je 41 %. Poplatník tedy může uplatnit

dodatečný odpočet ve výši 50 % a uspoří na dani z příjmů 47 500  Kč.

Vypočteno:

1225 : (1225 + 1760) = 0,4103 tj. 41 %

500 000 Kč × 0,50 × 0,19 = 47 500 Kč

Situace 3:

V rámci odborného vzdělávání provádějí žáci a studenti i produktivní činnost. Majetek tak ve druhé směně k zajištění stejného výstupu lze používat o 33 % kratší dobu. V takovém případě zůstává počet hodin využití majetku pro odborné vzdělávání na hodnotě 1225 h/rok,ale pro další činnosti je majetek využíván pouze 1162 hodin/rok, takže podíl využití majetku pro účely odborného vzdělávání se zvýší na 51,3 %. Poplatník tak může uplatnit odpočet ve výši 110 % základu daně a ušetřit 209 000 Kč

na dani z příjmů.

Vypočteno.

1225 : (1225 + 1162) = 0,5131 tj. 51 %

500 000 Kč × 1,1 × 0,19 =104 500 Kč.

 

Prvním vlastníkem podpořeného majetku (34g odst. 1 písm. a) bod 1., resp. písm. b) bod 1.) se rozumí

poplatník, který si jako první pořídil úplatně nový hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, 2 nebo

3 podle přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího

vlastníka byl zbožím, tj. u předchozího vlastníka nebyl odpisován. Za prvního vlastníka podpořeného majetku se považuje i poplatník, který uvedený majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.

 

Pro účely uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku je poplatník povinen využívat podpořený

majetek alespoň 30% resp. 50% a vice doby provozu (34g odst. 1 pism. a) bod 3., písm. b) bod 3.,

písm. c) bod 3. a písm. d) bod 3. tohoto majetku pro účely odborného vzdělávání, a to ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (do doby se nepočítají období, za která se podávají daňová přiznání), přičemž stanovený podíl doby provozu je nutné dodržet v každém jednotlivém

zdaňovacím období.

Využití doby provozu v procentech, po kterou bude podpořený majetek využíván pro účely odborného

vzdělávání, musí poplatník určit před prvním uplatněním odpočtu, t. j. v období pořízení majetku, resp.

v období přenechání majetku do užívání a stanovené procento pro využívání musí dodržet ve všech třech

zdaňovacích obdobích počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém byl majetek pořízen, resp. přenechán

do užívání. Pokud poplatník pořídí podpořený majetek, resp. je tento majetek přenechán do užívání v období, za které se podává daňové přiznání, určí poplatník v tomto období rozhodné procento doby provozu pro využívání majetku pro účely odborného vzdělávání a toto procento využívání musí dodržet v následujících třech zdaňovacích období.

V případě, kdy poplatník v období pořízení, resp. přenechání podpořeného majetku do užívání určí vyšší

procento využíváni doby provozu pro účely odborného vzděláváni (vice než 50%) a poté v  dalších zdaňovacích obdobích toto procento nedodrží, dojde k porušeni podmínek pro uplatnění odpočtu a nastanou účinky podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 18. zákona o daních z příjmů. Podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 18. Zákona o daních z příjmů,  je poplatník povinen zvýšit  výsledek hospodařeni nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o celou částku uplatněného odpočtu, a to i v situaci, kdy podpořený majetek bude v následujících zdaňovacích obdobích využíván pro účely odborného vzdělávání v rozmezí

30% –50% doby provozu.

 

 (Pozn. Navrhuje se změna § 23 odst. 3 písm. a) bod 18. Zákona. Pokud bude schválena, poplatník by v uvedeném případě byl povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji pouze o příslušnou část uplatněného odpočtu.)

 

Pro možnost uplatněni odpočtu na podporu pořízení nebo pořizování majetku není rozhodné, kdy v průběhu zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, je podporovaný majetek pořízen nebo přenechán do užívání. (34g odst. 2)

Odpočtem na podporu pořízení majetku lze podpořit poprvé majetek pořízený nebo přenechaný uživateli do užívání od 1. 1. 2014.

 

Limit pro uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku v daném období (§ 34g odst. 3)

se  zjistí jako násobek 5000 Kč a počtu hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci časti akreditovaného studijního programu vysoké školy, přičemž počtem hodin se rozumí počet odučených hodin na pracovišti poplatníka vynásobený počtem žáků, resp. studentů (žákohodiny), a to za celé období, ve kterém byl majetek pořízen, resp. přenechán do užívání.

Pro zjištění počtu žákohodin je nutné sledovat skutečný počet odučených hodin na každého žáka, resp. studenta každý den. Počet žákohodin se stanoví podle třídní knihy nebo podle obdobné evidence, kde se zapisuji údaje o docházce každého jednotlivého žáka nebo studenta. Pro účely zjištěni limitu nelze do počtu hodin zahrnovat části hodin ani ty hodiny, které žák nebo student stráví např. u lékaře nebo z jiných důvodů mimo výuku na pracovišti poplatníka.

 

Příklad:

Odborná praxe v určitém ročníku probíhá každý druhý týden. Protože školní rok má 35 týdnů, bude tato odborná praxe realizována v 17 týdnech v kalendářním roce, a to každý den 7 hodin. Výuky se denně zúčastní 10 žáků s plnou docházkou.Limit pro stanovení výše odpočtu na podporu pořízení majetku, který není možné v daném období překročit, se vypočte jako:

17 týdnů × 5 dní × 7 hodin × 10 žáků × 5000Kč =29 750 000 Kč

Pokud poplatník v daném příkladu pořídí majetek,který je možné podpořit odpočtem na podporu pořízení majetku podle § 34g písm. a) zákona o daních z příjmů (bude využíván více než 50% doby provozu pro odborné vzdělávání ) s vyšší pořizovací cenou, než je cca 27 045 455 Kč (t.j. 110% pořizovací ceny tohoto majetku je vice než 29 750 000 Kč), bude moci od zakladu daně z příjmů odečíst maximálně 29 750 000 Kč, což přestavuje při 19% sazbě daně 5 652 500 Kč úsporu na dani

z příjmů.

 

Odpočtem na podporu pořízení majetku lze podpořit pouze majetek, na jehož pořízení nebo pořizování

nebyla ani z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. (34g odst. 4 písm. c).

Za poskytnutí podpory z veřejných zdrojů se u poplatníka v režimu investičních pobídek považuje i podpora pořízení majetku ve formě uplatnění slevy na dani podle ustanoveni § 35a a 35b zákona o daních z příjmů.

 

Majetek pořízený nebo přenechaný k užívání a výdaje vynaložené na žáka nebo studenta u zanikající společnosti po rozhodném dni přeměny: Odpočet na podporu pořízení majetku i odpočet na podporu výdajů na žáka nebo studenta může uplatnit nástupnická společnost, pokud na ni přechází práva a povinnosti společnosti účastnící se přeměny z uzavřené smlouvy o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání nebo ze smlouvy o obsahu a rozsahu vzdělávací činnosti a o podmínkách pro její konáni uskutečňované v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy.

 

Neuplatněný odpočet může byt uplatněn právním nástupcem pouze v případech podle § 23a a 23c zákona o daních z příjmů, a to nejdéle do doby stanovené v § 34 odst. 5 tohoto zákona. V ostatních případech není přenos neuplatněného odpočtu povolen.

 

Počtem hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka se (§ 34h písm. b) rozumí počet odučených hodin na pracovišti poplatníka vynásobený počtem žáků, resp. studentů (žakohodiny).

 

 

Zdroj : Ministerstvo financí

CS24