Hlavní navigace

Vyšší zastoupení žen ve vedení firem může přinést řadu benefitů

27. 7. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Profesní život žen čelí stále mnoha překážkám. Přestože ženy tvoří více než 60 % veškerých absolventů vysokých škol, tak jich na nejvyšších pozicích najdeme pouze 15 %. Honza Klusoň z Welcome to the Jungle, odborník na český pracovní trh, vysvětluje benefity zavedení kvót, které usilují o 40procentní zastoupení žen ve vedení společností.

Ženy podle něj ztrácejí konkurenční výhodu hlavně během mateřství, proto by kvóty doplnil o možnost částečných úvazků.

S českým předsednictvím v Evropské unii se pojí řada důležitých témat. Kromě války na Ukrajině jsou to také kvóty usilující o 40procentní zastoupení žen ve vedení společností, které jsou obchodované na burze. V současnosti je totiž průměr mnohem nižší, a to pouze 15 procent. S návrhem souhlasí s částečnými výhradami i česká vláda.

Poprvé se návrh na půdě Evropské komise objevil před deseti lety, členské země ale nedokázaly najít shodu. Velkou změnu přineslo minulý rok Německo, které změnilo názor a návrh podpořilo. V České republice se za návrh postavila již tehdy vláda Bohuslava Sobotky a poté i vláda Andreje Babiše.

Pohlaví, které je v menšině

Návrh předložila Evropská komise, která usiluje o nárůst množství žen v dozorčích a správních radách velkých společností. V návrhu se ale přímo o ženách nemluví, jedná se o pohlaví, které je v menšině. To znamená, že teoreticky mohou kvóty pomoci i mužům. Nejedná se ale o žádné závazky. Jejich úkolem je hlavně motivovat podniky k výběru žen v situaci, kdy jsou rovnocenným kandidátem vůči mužům. „Společnosti si nejsou povinny vybrat ženu, pokud je mužský kandidát lepší. Vedlejším důsledkem takových kvót proto musí být zavedení transparentního výběrového řízení s pevně stanovenými kritérii,“ vysvětluje odborník na pracovní trh a CEO Welcome to the Jungle Honza Klusoň.

Argumentů pro zavedení kvót je mnoho. Při soutěži na trhu práce totiž ženy čelí nerovným podmínkám a předsudkům. Ženy často hovoří o tzv. „skleněných stropech”, kdy čelí v kariérních postupu na první pohled neviditelným překážkám v podobě genderových stereotypů. Těmi jsou například obavy z nástupu na mateřskou dovolenou.

Benefity jako lepší identifikace rizik nebo dodržování manažerské etiky

Dalším přínosem je zvýšení efektivity. Podle studie Women on Boards, kterou zveřejnila Evropská komise, genderově vyvážené vedení firem dokáže lépe identifikovat a kontrolovat veškerá rizika. Větší podíl žen posiluje fungování komunikačních kanálů a dodržování manažerské etiky. „Přes 60 % veškerých absolventů vysokých škol tvoří ženy, kterým je znemožněno tohoto vzdělání plně využít, což zároveň vede k nedostatečnému navrácení státních investic do vzdělání,” komentuje Honza Klusoň.

cybersecurity22

Častými argumenty proti zavedení kvót jsou obavy, že se na danou pozici nedostane ten nejlepší, protože rozhodne pohlaví, nikoli kvalita. Kvóty ale mluví pouze o ženách, které vykazují stejné kvality jako ostatní kandidáti. Dalším argumentem je, že takové kvóty zhorší postavení žen ve společnosti, protože se na ně bude nahlížek tak, že jejich úspěch nepatří jim.

„Řada odpůrců souzní s myšlenkou vyššího zastoupení žen, ale bez pomoci kvót. Řešení vidí v legislativě spojené s efektivním propojením mateřství a pracovního života, tedy zkrácené či flexibilní úvazky nebo dostatek školek. Na druhou stranu takové změny mohou přijít v důsledku lepšího prosazení žen na pracovním trhu právě pomocí kvót,” dodává Klusoň.