S těmito návrhy, na jejichž vypracování a projednávání se zástupci Ministerstva financí se podílelo KPMG, se Ministerstvo financí rovněž vypořádalo a poskytlo svá stanoviska k nim Komoře daňových poradců. Mezi nejzajímavější posuzované oblasti náleží:
Problematika délky držby podílu pro účely osvobození dividend a příjmů z prodeje podílu v dceřiné společnosti v případě účasti mateřské nebo dceřiné společnosti na přeměně
Ministerstvo financí odsouhlasilo výklad, podle něhož se doba držby podílu v případě přeměny mateřské nebo dceřiné společnosti u nástupnické společnosti nepřerušuje. Pokud například česká mateřská společnost vlastní podíly v české akciové společnosti a tato akciová společnost následně zanikne v důsledku fúze, do doby držby akcií nástupnické společnosti, které mateřská společnost obdržela výměnou za akcie zaniklé společnosti, by se měla pro účely časového testu pro osvobození dividend a kapitálových zisků započítávat rovněž doba držby akcií zaniklé společnosti. Tento výklad sice nebylo možné přímo dovodit z textu příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů, vyplývá však z obecné zásady daňové neutrality přeměn, které splňují podmínky § 23c zákona o daních z příjmů a směrnice Evropské unie o společném zdanění při fúzích.
Ministerstvo financí k této problematice vydalo dne 19. října 2010 stručné sdělení (viz http://cds.mfcr.cz).
Problematika cen obvyklých v případě přeměny formou rozdělení
Ministerstvo financí deklarovalo, že v době mezi rozhodným dnem rozdělení a zápisem rozdělení do obchodního rejstříku (tedy v době, kdy se z důvodu fikce rozhodného dne jedná z hlediska daně z příjmů o dva samostatné poplatníky, avšak z právního hlediska stále ještě o jeden a tentýž subjekt) není třeba aplikovat u transakcí mezi jednotlivými středisky rozdělované společnosti pravidla pro obvyklé ceny podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V praxi to znamená, že by vnitropodnikové výkony uskutečněné v tomto období nemusely být ve výnosech poskytujícího střediska zohledněny včetně ziskové marže.
Možnost převzetí zahraničních daňových ztrát, opravných položek a rezerv při přeshraniční přeměně a vkladu podniku
V současné době může při splnění určitých podmínek česká nástupnická společnost při přeshraniční přeměně převzít daňové ztráty zanikající společnosti – rezidenta jiného členského státu Evropské unie a daňové opravné položky a rezervy vytvořené touto zahraniční zanikající společností, avšak pouze v případě, že majetek a závazky této zahraniční zanikající společnosti nejsou po přeshraniční fúzi součástí stálé provozovny české nástupnické společnosti v zahraničí. Obdobné pravidlo platí i v případě přeshraničního vkladu podniku do české společnosti. Tato podmínka, která v praxi u přeshraničních transakcí zpravidla nebývá splněna, je vnímána jako bariéra přílivu zahraničních investic do České republiky a může oslabovat již existující opatření v daňové oblasti zavedená ve snaze o vytvoření atraktivních podmínek pro holdingové struktury v České republice. Ministerstvo financí deklarovalo úmysl podmínku neexistence zahraniční stálé provozovny z příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů do budoucna vypustit.
Zdroj: KPMG
