Hlavní navigace

Konjunkturní průzkum: Neblahá očekávání se přesunula do firem

26. 11. 2012

Sdílet

 Autor: © caironbohemio - Fotolia.com
Důvěru v českou ekonomiku táhnou dolů nálady v podnikatelském sektoru, především v průmyslu. Spotřebitelé se naopak cítili lépe než loni v tutéž dobu a ani proti říjnovému průzkumu se jejich důvěra nezhoršila. Celkově oslabená listopadová očekávání tak jdou na vrub firem – prudce vzrostly pesimistické odpovědi manažerů v průmyslu a stavebnictví.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku po čtyřměsíční stagnaci v listopadu znovu klesl. Zhoršený sentiment se objevil u firem. Na intenzivním oslabení důvěry v českou ekonomiku se podílel především průmysl – s ohledem na největší váhu v souhrnném indikátoru důvěry, který pro určení očekávaného vývoje konstruuje Český statistický úřad. Manažeři v průmyslu mají problém hlavně s nedostatečným odbytem hotové produkce.   

 

Drahomíra Dubská Průmysl oslabil rychle 

Nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru růstu registrovaly loni v létě jen dvě pětiny respondentů z průmyslu, letos v tutéž dobu již více než polovina a na podzim byly problémy s poptávkou uvedeny v již 54,4 % odpovědích manažerů průmyslových firem. Odbytové potíže v listopadu dále zesílily. Potíže na provozní úrovni doprovází i chabá investiční aktivita – průmyslníci počítají s jejím poklesem, přičemž pouze z jedné pětiny půjde o investice do inovativních technologií a rozšíření výroby. Převážně se tedy bude investovat jen do údržby. Produkce průmyslu se podle dat za měsíc září propadla meziročně o 7,1 % po snížení o 3,1 % v srpnu – naposled zaznamenal průmysl takovýto pokles v říjnu 2009. Rostla jen produkce v koksárenství a rafineriích, v chemii, elektrických zařízení a také výroba tzv. ostatních dopravních prostředků. Propadla se však výroba samotných automobilů, v síle zaznamenané naposledy v květnu 2009 – meziroční pokles byl totiž dvojciferný, stejně jako u většiny „malých“ zpracovatelských odvětví. Meziročně níž jsou i nové objednávky z domácího i zahraničního trhu. V této situaci může důvěra manažerů zpracovatelského průmyslu růst jen stěží.  

 

Evropská „konzistence“ 

Evropské situaci se český zpracovatelský průmysl nevymyká. Index nákupních manažerů, jako indikátor očekávání v tomto odvětví, nebyl v listopadu pro eurozónu příznivý – padesátibodová hranice oddělující pásmo růstu od pásma poklesu ukazuje v pásmu pozitivních očekávání pouze irskou ekonomiku. Na tříměsíčním minimu byl index nákupních manažerů zpracovatelských firem ve Španělsku a Nizozemsku, na dvouměsíčním v Německu a Itálii. Na čtyřicetiměsíčním minimu byla očekávání zpracovatelů v Rakousku. Intenzita poklesu produkce i nových zakázek v Evropě zrychluje, neboť chybí poptávka. Ani „silovému jádru“ evropské ekonomiky, Německu a Francii, se nepodařilo vyhnout nepříznivé kombinaci, kterou trpí eurozóna jako celek – oslabující domácí poptávky a zároveň i obchodních toků jak uvnitř EU, tak i mimo ni. Ve Francii už sice listopadový index nákupních manažerů v poklesu nepokračoval, ale nachází se podstatně níž než průměr celé eurozóny. Pracovní místa u zpracovatelů  ve Francii ubývají s podobnou rychlostí jako v Itálii nebo Rakousku.       

 

Stabilita služeb 

Služby jsou pokud jde o poslední odpovědi z konjunkturních průzkumů v České republice stejně stabilizujícím prvkem jako na globální či evropské úrovni. Ty z globálního pohledu zůstávají v pozitivních očekáváních a dokáží eliminovat i poklesy indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, takže v úhrnu za všechna odvětví byl v říjnu globální index nad 50 body – už 39 měsíců –, přestože proti září se očekávání mírně zhoršila.    

 

Nízká důvěra spotřebitelů už dál nepadá 

Spotřebitelé táhli důvěru v české ekonomice dolů zejména první čtyři měsíce loňského roku, další prudký propad nastal v jeho závěru. Letos obavy lidí klesaly především do května, poté je však v trendu patrný velmi mírný nárůst důvěry spotřebitelů. V březnovém „dnu“ byl indikátor důvěry spotřebitelů dokonce níž než v krizovém roce 2009 i pod úrovní z počátku roku 2004, kdy lidi znejistěly tehdy zaváděné reformy.

 

Rizika pro zaměstnanost 

Nepříjemná je na přesunu rostoucí nedůvěry od spotřebitelů do firem především okolnost, že slabá poptávka ovlivňuje samozřejmě jejich produkci a může při očekávaných nákladových redukcích zasáhnout zaměstnanost. Je pak otázka, zda si lidé udrží stávající důvěru v ekonomiku, která se jen sotva postřehnutelně vymaňuje z druhého nejnižšího „dna“ v hodnotách spotřebitelského indikátoru podobných těm z recese po měnové krizi druhé poloviny devadesátých let minulého století.

 

 

Více k tématu lze nalézt zde 

ICTS24